V noci na středu k nám dorazí výsledky nejdůležitějšího dne primárek amerických prezidentských voleb. Během takzvaného super úterý si voliči vyberou svého kandidáta hned ve třinácti státech U.S.A., někteří slabí kandidátů pravděpodobně odpadnou. Co všechno může super-úterý přinést? Zastaví někdo spanilou jízdu hubatého miliardáře Trumpa? A jakým směrem se vyvine napínavý souboj u demokratů?

O co se hraje
Volební super úterý je nejvýraznější milník během nominačních soubojů před prezidentskými volbami ve Spojených státech. Na začátku března se již tradičně volí v jeden den v několika státech naráz, pravidla obou stran totiž umožňují státům kromě únorových výjimek pořádat primárky až v prvním jarním měsíci. Letos si svého kandidáta na super úterý vyberou voliči ve třinácti státech, mezi nimiž figuruje mimo jiné významný Texas.

Důležitou změnou je v některých státech přechod republikánů z poměrného systému na systém podle pravidla „vítěz bere vše“ – kandidát s nejvyšším počtem získaných okrsků tak získá pro sebe všechny delegáty za daný stát, zatímco kandidáti na dalších příčkách vyjdou s prázdnou. Pro připomenutí: během primárek kandidáti sbírají delegáty v jednotlivých státech, uchazeče s většinou delegátů pak daná strana na letním nominačním sněmu vyšle jako svého zástupce do finální volby. Republikánští kandidáti mají dokonce během super úterý možnost získat až téměř polovinu delegátů z 1237 potřebných k nominaci, demokraté přibližně třetinu.

Průzkumy věří velkým jménům
Po nominačních soubojích v prvních čtyř státech máme u republikánů poměrně jasného favorita. Je jím Donald Trump, prostořeký realitní magnát, který razí převážně jednoduchá a radikální řešení. O Trumpovi je v posledních týdnech a měsících slyšet hodně. Z počátku směšný zjev amerických předvolebních spekulací se stal černým koněm voleb, válcuje opařené republikánské protikandidáty a po právu si věří na celkové vítězství v závodu o křeslo v oválné pracovně. Zatím však není nic jasné, za Trumpovými zády se pere super-konzervativní senátor z Texasu Ted Cruz s poněkud progresivnějším floridským senátorem Marcem Rubiem. Malé šance má ještě John Kasich,  ten může počítat s podporou některých významných médií, a Ben Carson, který ale zatím získal pouhých 5 delegátů. Hispánští dravci Cruz s Rubiem se však budou podle průzkumů opět jen dívat na záda Trumpovi, který vede suverénně v několika menších státech a podle některých anket i v lidnatém Texasu, na jenž hodně sází Ted Cruz. Rubiova chvíle může přijít například při primárkách na rovněž lidnaté Floridě, které se budou konat o dva týdny později.

Na straně demokratů vévodila pohodlně již měsíce před primárkami průzkumům ex-ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Výrazně jí však začal dýchat na záda postarší socialista a velký kritik současné politické reprezentace Bernie Sanders. Clintonová sice vyhrála s velkým náskokem poslední primárky v Jižní Karolíně, se Sandersem, který překvapivě boduje především u mladých voličů, se přesto musí počítat, jak dokázal svým triumfem v New Hampshire. Před super-úterý průzkumy zatím favorizují bývalou první dámu, podobně jako u republikánů můžeme čekat spíše ztvrzení vůdčí role dosavadního favorita. Sanders má však také pár es v rukávu. Spoléhat se bude především na svůj domovský Vermont, dále by mohl vyhrát také v Oklahomě či Massachusetts.

A co dál?
Po super-úterý se dá očekávat, že na republikánské straně zbudou už jen tři kandidáti – Trump, Cruz a Rubio. John Kasich sice sází na Michigan, který přijde na řadu ke konci března, výrazný neúspěch by ho však mohl připravit o veškeré naděje. Ben Carson již nyní spíše doufá v zázrak. Pozice Teda Cruze může být výrazně ohrožena v případě, že neuspěje v klíčovém Texasu.

Demokraté žádné výrazné rozuzlení po super-úterý čekat nemohou. Hillary Clintonová dost možná potvrdí roli favoritky díky státům na jihu s výraznou černošskou komunitou, kde může nabrat náskok. Rozhodnuto ale u demokratů ještě zdaleka nebude.

Dalším důležitým dnem volebního maratonu je 17. květen. Po tomto dni bude přiděleno již 80 procent delegátů. O necelý měsíc později, 7. června končí primárky a strany začnou vyhlížet nominační sjezdy, na kterých v červenci dají požehnání do boje svým kandidátům. 19. října budou zraky všech Američanů upřeny k tradičně dramatické poslední debatě v Las Vegas. A konečně 8. listopadu si Američané vyberou nového prezidenta.