Poslanci se ve čtvrtek podruhé mimořádně sejdou z podnětu opozičního hnutí ANO k jednání o cenách energií. Z iniciativy koalice pak projednají na jiné mimořádné schůzi poslanecký návrh na zrušení nedávno přijaté sporné úpravy přesčasů lékařů a zavedení možnosti čtyřiadvacetihodinových služeb v nemocnicích.
Kvůli cenám energií se poslanci sešli z podnětu ANO před dvěma týdny. Spory řečníků s právem přednostního vystoupení navzdory tomu trvaly zhruba sedm hodin. Hnutí ANO se ale nepodařilo prosadit program schůze.
Předseda ANO Andrej Babiš tehdy ve svém hodinovém projevu den před výročím událostí 17. listopadu 1989 například pochyboval, že transformace po pádu komunistického režimu byla pro Česko úspěšná. „No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. A to, co si nechaly ty tradiční strany, tak vlastně velice úspěšně tunelovaly,“ prohlásil Babiš.
Tentokrát koalice nechala návrh programu schůze k cenám energií schválit. Do debaty by se tak mohli zapojit všichni poslanci, a sněmovna by navíc mohla hlasovat o případných návrzích usnesení.
ANO vyzvalo k férové debatě o konkrétních dopadech růstu cen energií na obyvatele, firmy, případně obce. „Dneska chceme férově vyzvat vládu, přestaňme se hádat aspoň pro dnešek a pojďme se korektně pobavit o tom, co čeká naše obyvatele, firmy, případně obce stran nárůstu cen energií v důsledku rozpočtu a toho, že se převádí víc jak 60 miliard korun na spotřebitele a firmy, protože to na ně nepochybně dopadne,“ řekl Havlíček před zahájením schůze. Ve svém projevu ve sněmovně potom vyzval vládu, ať upřesní informace o navýšení cen energií, které se objevily ve veřejném prostoru. Dále chtěl vědět, jak ceny porostou pro firmy. Premiéra Petra Fialu (ODS) požádal o neútočení, neřešení minulosti, ale hledání řešení.
„Vítám ta vyjádření o tom, že se máme vyvarovat osobních útoků, nicméně nevím, jestli jste si nespletl předsedy stran. Ode mě se určitě osobních útoků nedočkáte. Nikdy tímto způsobem nevystupuji. Vyzval jste nás, abychom se nezabývali minulostí, nicméně musíme se tou minulostí zabývat, ovlivňuje to ceny energií,“ reagoval premiér.
„Vaše strategie energetické politiky byla určitě legitimní, ale postavili jste to na tom, že jste se spoléhali na levný ruský plyn, že jste nestavěli dostatečně rychle a dostatečně efektivně jaderné zdroje a že jste se nevěnovali výstavbě obnovitelných zdrojů,“ řekl Fiala s tím, že to všechno by znamenalo, že bychom dnes mohli mít levnější energie.
Babiš označil slova premiéra za manipulace a nepravdy. „Pan premiér mluvil o korektní debatě, ale měli bychom si vysvětlit, co je korektní debata, jestli je to váš monotónní tón, různé manipulace a nepravdy. Vracel jste se do minulosti. Většina lidí, která vás poslouchala, tak vám vůbec nerozuměla, oni neví, co je regulovaná složka, oni vidí tu fakturu včetně DPH,“ prohlásil.
„Vy přednášíte věci, které – protože máte ten projev a umíte manipulovat – tak někteří lidé vám stále věří,“ řekl Babiš. „Vy už nechcete pomáhat firmám, ani lidem nechcete pomáhat,“ tvrdil.
Po něm se slova chopil předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj „doplácíme na válku na Ukrajině odstřižením od levných ruských surovin“. „Každá velmoc nemá skutečné přátele, má jen své zájmy,“ řekl Okamura. Šéf poslanců SPD Radim Fiala potom v kritice vlády pokračoval. Upozorňoval například na to, jak situaci s energiemi vyřešilo Německo.
„Tady zaznělo tolik nepravd, že mně to prostě nedá,“ reagoval na vystoupení Radima Fialy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a přečetl některé novinové titulky, které tvrzení o Německu vyvrací. „Tak jenom abychom si nalili čistého vína,“ dodal.
Jeho slova ale následně spustila ostrou reakci některých opozičních poslanců. Poslanec ANO Jiří Mašek požádal ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL o racionální zelenou politiku. „My už nesmíme být úplní šílenci,“ řekl Mašek.
„Neděláme aktivistickou politiku. Děláme zelené věci rozumem,“ reagoval Hladík.
„Jste arogantní vláda, odstupte, zabalte to a nechte to dělat někoho jiného,“ prohlásil další poslanec ANO Hubert Lang. Řekl, že bydlí v poměrně velkém domě na venkově s roční spotřebou 15 MWh. Při růstu cen, které oznámil Energetický regulační úřad, to nebude stát málo peněz. Zatímco on jako poslanec si to může dovolit, zapochyboval, jak to zvládnou občané, kteří tak vysoké příjmy nemají.
„Nedá mi než nereagovat na tu přestřelku takzvaných formálních připomínek,“ řekl potom ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). „Co se týká těch urážek, které tady zazněly ohledně blábolů ze strany několika opozičních poslanců. Já bych chtěl vyzvat, zejména u některých, aby se těchto výrazů vyvarovali, protože oni těch blábolů za sebou – paní poslankyně Vildumetzová – mají tolik, že by to vydalo na knihu,“ vzkázal ministr.
Přesčasy lékařů
Novelu zákoníku práce k přesčasům ve zdravotnictví podali jako poslanci ministři práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Předkladatelé chtějí, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení. Část nemocničních lékařů na protest proti nynější zákonné úpravě přesčasy od prosince vypověděla. Lékaři žádají také zvýšení základní mzdy.
Zdravotníci by podle novely mohli pracovat v nemocnicích či v záchranné službě v kuse až 24 hodin, pokud to upravuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení by s pracovníkem muselo uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. Zdravotníka by nebylo možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“.
Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku práce účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin. Ustanovení má platit do konce roku 2028, navrhovaná novela je ruší k lednu.