Europoslanci hlasovali o usnesení o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Dopadlo to jasně: 434 europoslanců pro, 64 proti a 47 se zdrželo. Prošlo společné usnesení čtyř frakcí, tedy to nejtvrdší.

Přijatý text vyzývá Evropskou komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Exekutiva EU by také měla uvést, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace.

Usnesení si všímá, že podle zveřejněných odhalení je Andrej Babiš skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert. Společnosti koncernu Agrofert získávaly v letech 2013–2020 ročně z evropských strukturálních a investičních fondů částky pohybující se v rozmezí od 42 milionů eur až po 82 milionů eur, konstatuje přijatý text.

Podle prohlášení o příjmech, která podávají čeští veřejní činitelé, získal Andrej Babiš během prvního pololetí roku 2018 z koncernu Agrofert prostřednictvím svých svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu eur. Poslanci upozorňují, že český premiér je rovněž předsedou české Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Aktivnější Komise

Poslanci vyzvali Evropskou komisi, aby na základě nového finančního nařízení EU, tedy právní normy upravující nakládání s unijním rozpočtem, která však rovněž zakazuje střet zájmů, uplatňovala v případě, že k němu dojde, politiku nulové tolerance. Parlament v této souvislosti vyjádřil politování nad dlouhodobou pasivitou Komise, ačkoli již od roku 2014 existují silné náznaky, že se Andrej Babiš nachází v situaci střetu zájmů ve své funkci ministra financí a později pak předsedy vlády.

Usnesení připomíná, že EP poukazoval na možný střet zájmů Andreje Babiše již v čase předcházejících procedur souvisejících s udělováním absolutoria. Poslanci proto požádali Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády.

Komise by také měla zavést kontrolní mechanismus, který by se zaměřoval na otázku střetu zájmů v členských státech. Ten by měl umožnit důrazný zásah v případech, kdy vnitrostátní orgány nepřijmou opatření k zamezení střetu zájmů u svých nejvyšších představitelů.

Všechny body z usnesení:

Europarlament:

1.  je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert;

2.  vyjadřuje politování nad každým střetem zájmů, který by mohl ohrozit plnění rozpočtu EU a oslabit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v případě střetu zájmů politiků EU bude uplatňovat politika nulové tolerance a nebudou pro ně platit jiná pravidla než pro kohokoli jiného a že nebudou žádným způsobem omlouvána zpoždění při ochraně finančních zájmů Unie;

3.  připomíná své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015(6), v němž vzal na vědomí, že „Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil na základě údajných nesrovnalostí správní vyšetřování […] projektu realizovaného v České republice pod názvem ,Čapí hnízdo‘“, a vyzval Komisi, „aby ihned po dokončení vyšetřování informovala příslušný výbor“; připomíná své usnesení ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016(7), v němž uvítal, že „OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu ,Čapí hnízdo‘“, a vyjádřil politování nad tím, že „OLAF odhalil závažné nesrovnalosti“;

4.  zdůrazňuje, že vzhledem k přímé použitelnosti čl. 61 odst. 1 finančního nařízení o střetu zájmů nesou všechny osoby zapojené do provádění rozpočtu EU, včetně předsedů vlád, zodpovědnost za plnění povinnosti předcházet střetům zájmů a řešit situace, které lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zůstala po dlouhou dobu pasivní, ačkoli již od roku 2014 existují silné náznaky, že se Andrej Babiš nachází v situaci střetu zájmů ve své funkci ministra financí a později pak předsedy vlády;

6.  připomíná, že vnitrostátní orgány mají povinnost zajistit, aby byly unijní právní předpisy Unie o střetu zájmů uplatňovány ve všech případech a u všech osob;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla kontrolní mechanismus, který by se zaměřoval na otázku střetu zájmů v členských státech, a aby aktivní předcházení střetům zájmů zařadila mezi své priority; vyzývá Komisi, aby důrazně zasáhla, zejména pokud vnitrostátní orgány nepřijmou opatření k zamezení střetu zájmů u svých nejvyšších představitelů;

8.  vyzývá Komisi, aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby vypracovaného v návaznosti na podnět organizace Transparency International Česká republika a aby uplatnila nezbytná nápravná opatření a postupy s cílem napravit případnou nezákonnou situaci, včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen;

9.  vyzývá všechny vnitrostátní orgány a státní úředníky, aby iniciativně uplatňovali nové finanční nařízení, zejména jeho článek 61 o střetu zájmů, a předcházeli tak vzniku situací poškozujících jak dobrou pověst Evropské unie a členských států, tak i demokracii a finanční zájmy EU, a aby šli příkladem, pokud jde o práci ve veřejném zájmu namísto osobního prospěchu;

10.  vyzývá vnitrostátní parlamenty členských států, aby zajistily, že žádný z vnitrostátních předpisů o předcházení střetům zájmů nebude v rozporu s literou a duchem nového finančního nařízení;

11.  bere na vědomí stanovisko právní služby Komise o možném střetu zájmů současného českého premiéra Andreje Babiše v roce 2014, kdy zastával funkci ministra financí; žádá Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na jeho oddíl týkající se střetu zájmů;

12.  žádá Komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, jimiž disponuje a které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra a ministra zemědělství a vysvětlila, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace;

13.  žádá Komisi, aby získala zpět všechny prostředky, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně;

14.  trvá na tom, že veškeré vazby Andreje Babiše na koncern Agrofert musí být plně transparentní a nesmí mít vliv na výkon jeho funkce premiéra České republiky;

15.  vyzývá Radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinila veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a parlamentu České republiky.