Ve sněmovně se dnes konalo poslední jednání vyšetřovací komise, která se zabývá úniky informací z vyšetřovacích spisů. Poslanci dnes měli v plánu poslední výslechy svědků, následně by se měli scházet kvůli závěrečné zprávě, kterou si vyslechne plénum sněmovny. Předseda komise Martin Plíšek předstoupil po jednání komise před novináře.

Sněmovní komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů dnes ukončila výslechy svědků. Za týden se poslanci sejdou a začnou pracovat na závěrečné zprávě, která bude přednesena na plénu dolní komory. Zprávu by chtěli mít hotovou do 8. září. Novinářům to dnes řekl předseda komise Martin Plíšek (TOP 09).

Komise nejprve vyslechla bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila, a to kvůli rozdílům v poskytnutých výpovědích. Podle Plíška rozdíly ve výpovědi zůstaly i po dnešním slyšení. „Při závěrečné zprávě to budeme chtít vyhodnotit a nějak se k tomu postavíme,“ řekl Plíšek. Zatím nechtěl předjímat, zda například poslanci podají na Přibila trestní oznámení kvůli křivé výpovědi.

Před komisi dorazili také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín. Komise si pozvala Murína, protože s ním chtěla mluvit mimo jiné o nastavení pravomocí a o statistice případů úniků informací, kterou od něj obdržela. Vávra měl poslancům vysvětlit, jak jsou spisy a informace zabezpečeny na soudech.

Poslanci s Vávrou mimo jiné mluvili o zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podle informací ČTK poslanci zjistili, že jeden ze soudů na základě tohoto zákona poskytl novinářům usnesení, které se týkalo vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje fotbalový boss Miroslav Pelta. Poslanci však míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky, a nikoliv informace z trestního řízení, které předchází jednání soudu. „Tady určitě stojí zamyslet se nad tím, zda bychom nezpřesnili zákon o svobodném přístupu k informacím,“ řekl Plíšek.

Jako poslední svědek dnes před komisí promluvil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který poslance informoval o tom, jak je zabezpečená kontrola nakládání se spisy nebo jaké jsou požadavky na jeho podřízené.

Komise podle Plíška vyslechla celkem 21 svědků, dalších pět lidí před poslanci vystoupilo, ale postavení svědka neměli. „Myslím si, že to nám může dát obrázek a podklad pro to, abychom připravili závěrečnou zprávu,“ řekl Plíšek.

Dodal, že dnes od něj poslanci obdrželi osnovu. „V závěrečné zprávě chceme popsat slabá i silná místa pro případné úniky a navrhnout nějaká opatření,“ naznačil Plíšek. Od koho úniky nejčastěji pocházejí, nechtěl uvést. Poznamenal pouze, že selhává vnitřní faktor.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.