Živý přenos z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky VIDEO: PSP
VIDEO: PSP
Poslanci se v úterý vrátili k projednávání vládních předloh o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Jsou ve sněmovně ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci předkládat pozměňovací návrhy. V úvodním kole by měli poslanci posoudit novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo k navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění.
Navrhované změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením jsou ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali k vládní novele v dnešním druhém čtení několik pozměňovacích návrhů. Předloha má podle ministerstva práce a sociálních věcí řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Má také zavést nová opatření proti těm, kteří se takových přestupků dopouštějí.
Sněmovnu čeká boj o to, kdo bude mít nárok na rodičovský příspěvek. Poslanci tak chtějí doplnit novelu, která má obcím uložit, aby předškolním dětem zajistily místo aspoň v dětské skupině, když je po dosažení tří let věku nepřijme kvůli nedostatečné kapacitě spádová mateřská škola. Pokud obce povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče. Novelu, která zavádí i možnost sousedských dětských skupin, dnes poslanci na závěr jednacího dne poslali do posledního kola schvalování.
Sněmovní sociální výbor doporučil, aby rodičovský příspěvek zůstal rodičům i v případě, že by jejich dítě v dětské skupině nebo mateřské škole strávilo 120 hodin měsíčně, nikoli 92 hodin. Má to umožnit matkám, aby získaly práci alespoň na poloviční úvazek. Nina Nováková (za KDU-ČSL) naopak navrhla zachování současného limitu. Skupina poslanců kolem Jany Bačíkové (ODS) chce umožnit, aby nárok na rodičovský příspěvek měly už nastávající matky, a to dva měsíce před plánovaným porodem. Chce také zvýšit měsíční limit pro čerpání příspěvku z 13.000 na 15.000 korun.
Čtveřice pirátských poslanců navrhla, aby se do dětských skupin i mateřských škol mohly do roku 2030 postupně dostat i dvouleté děti, aby obce s ohledem na klesající porodnost školky nerušily.
Už od příštího roku by podle novely měly vznikat také sousedské dětské skupiny, které by mohly nově fungovat v domácnostech pro nejvýš čtyři děti. Požadavky na prostory a provoz by posuzovaly krajské úřady práce. Oprávnění k poskytování služby by udělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl digitalizaci povolovacího procesu, jakož i podrobnosti vyplácení příspěvku na provoz skupin.
Renáta Zajíčková (ODS) s Novákovou požadovaly, aby do těchto skupin mohly být přijímány i neočkované děti. „Je pravděpodobné, že tyto děti se s ohledem na sousedskou blízkost mezi sebou stýkají bez ohledu na to, zda je jejich kontakt formalizovaný docházkou do sousedské skupiny, či nikoli,“ uvedly.
Proti této úpravě se postavily poslankyně ANO s poukazem na povinnost očkování proti vybraným nemocem. Vojtěch Munzar (ODS) sklidil kritiku za snahu upravit novelou pravidla pro zaměstnanecké akcie.
Tříleté děti mají nárok na školku. Často se do ní ale dostanou až od září – od začátku školního roku, tedy měsíce po svých třetích narozeninách. Podle novely by obec musela místo v dětské skupině tříletým do přijetí do mateřské školy zajistit, jinak by rodičům poskytla náhradu ve výši jejich stanovené maximální úhrady. Nyní činí zhruba 5000 korun měsíčně.
Rodiče dětí, na jejichž místo ve skupině přispívá stát, mohou platit podle novely za den nejvýš podíl čtyřnásobku minimální mzdy a koeficientu 261. Pro letošek by maximální úhrada byla 289 korun. Za méně než pět hodin služby denně by byla cena poloviční, za méně než tři dny v týdnu by se mohla zvednout o deset procent. Stát posílá peníze na místo pro potomka těch, kteří pracují, podnikají, studují, hledají si zaměstnání či pečují o postižené a nemohoucí blízké. Na děti do tří let do nástupu do školky do konce srpna dává 1,7násobek normativu pro soukromé školky, na starší pak normativ. V sousedské skupině by se zohlednilo 80 procent normativu.
Státní příspěvky na provoz dětských skupin by se měly podle odhadu ministerstva pohybovat do budoucna kolem tří miliard korun ročně. Letos by to mělo být 2,45 miliardy, příští rok 2,6 miliardy a o rok později 3,3 miliardy korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce u dohod o provedení práce zrušit režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden od příštího roku. Navrhl také zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období. Úpravy Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) se týkají digitalizace, úplnou navrhuje u žádostí o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce mají povinnost začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Tuto povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatí odvod do státního rozpočtu.
Nyní vláda navrhla tento odvod odstupňovat. Může vzrůst až na 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl z méně než jednoho procenta přímým zaměstnáváním. Podle MPSV to má motivovat firmy, aby zaměstnávaly lidi s postižením.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu.
Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Hned několik úprav se sešlo k dotacím na provozní asistenty. Navýšení by se podle vládní předlohy nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně.
Schválení několika pozměňovacích návrhů doporučil už dřív sociální výbor. Týkají se vymezení nových kategorií zahraničních pracovníků, doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronického hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání.
Cílem změn je podle předkladatelů z řad poslanců srovnání podmínek dceřiných společností Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zaměstnaneckých pojišťoven s obchodními společnostmi, jejichž akcionáři nejsou v nakládání se základním jměním nijak omezeni. Kabinet se k předloze postavil neutrálně. Upozornil na to, že poslanecká předloha odporuje účelu vynakládání peněz z veřejného zdravotního pojištění, a vzniklo by navíc riziko zakázané veřejné podpory.
Vládní novela o advokacii také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb lidmi bez zákonného oprávnění. Advokátním koncipientům umožní praxi na zkrácený úvazek a České advokátní komoře konání on-line sněmů. Do předlohy by se mohla dodatečně dostat úprava pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry.
Vládní návrh zákona o lobbování předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření omezí podle vlády hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Ústavněprávní výbor už přijal k předloze širší pozměňovací návrh, jenž mimo jiné vypouští z okruhu lobbovaných asistenty zákonodárců.
Ve druhém čtení je v dolní komoře také například vládní novela s pravidly pro sociálně-zdravotní služby. Sněmovní sociální výbor ji doporučil doplnit o zrušení horní hranice cen za pobyt v soukromých domovech seniorů či zařízeních, která nebudou v základní síti sociálních služeb.
