Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Sněmovna ani na druhý pokus neposunula ke schválení vznik Národního parku Křivoklátsko, který odmítají opoziční hnutí ANO a SPD. Svou kritikou vyplnili jejich poslanci středeční šestihodinové projednávání návrhu. Hlavně zástupcům ANO vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Třetí dějství by se mohlo odehrát ve čtvrtek.
Křivoklátsko by se podle novely o ochraně přírody mělo stát pátým národním parkem v Česku, a to od příštího roku. Podle jeho odpůrců mělo území zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Park má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Pro vznik parku na Křivoklátsku, které je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách, jsou z 29 tamních obcí pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí.
Poslanci k předloze navrhli řadu změn včetně těch, které se vznikem parku nesouvisí. Předseda ANO Andrej Babiš by chtěl zakázat lov norováním, obdobný návrh připravili i předsedové KDU-ČSL a TOP 09 Marek Výborný a Markéta Pekarová Adamová, která chce navíc zakázat chov lišek v zajetí kvůli výcviku loveckých psů. Poslanci ANO v čele s Josefem Kottem chtějí zpřesnit možnost kácení náletových dřevin podél vodních toků a hrází.
Největší kritiku ze strany ANO i ministra Hladíka sklidili Jan Bureš a Petr Bendl (oba ODS). Bendl by chtěl posílit postavení obcí při projednávání přestupků proti ochraně přírody, omezit roli správ národních parků nebo upravit pravidla vydávání jednotného environmentálního stanoviska. Bureš navrhl povinnost správy národních parků povolovat stavby ve veřejném zájmu a posuzování, zda stavba znehodnocuje ráz krajiny, nechat do roku 2030 na ministerstvu životního prostředí.
Tyto návrhy by podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) způsobily „naprostý rozval systému národních parků“. „V nejpřísněji chráněných oblastech musí být převaha ochrany přírody,“ uvedl Brabec ve shodě s Klárou Kocmanovou (Piráti).
Novela, kterou se Sněmovna ve druhém kole schvalování začala zhruba hodinu zabývat už v úterý, upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním. Má zavést změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu.
Norma rovněž ukládá zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na rozsáhlý požár v parku České Švýcarsko. Karel Krejza (ODS) navrhoval mimo jiné rozšířit na dvojnásobek patnáctimetrovou vzdálenost od protipožárního předělu, v níž nesmí být odumřelé stromy a zbytky stromů po jejich těžbě. Žádal také, aby zdroje požární vody v parcích nesměly být dále než tři kilometry od sebe. Za jeho návrhy se přimlouval na rozdíl od svých stranických kolegů někdejší šéf hasičů Drahoslav Ryba (ANO).
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
V Česku jsou nyní Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele by mohlo fungovat už za rok
Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Nahradit má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejích výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který v úvodním kole podpořila Sněmovna. Zákon má začít platit od příštího ledna.
Navazuje na něj změnový zákon, který mění související zákony. Sněmovna ho dnes v úvodním kole rovněž podpořila. Tato navazující předloha počítá například se zrušením institutu srážkové daně nebo elektronickou podobou evidenčních listů důchodového pojištění. Není ale vyloučeno, že v důsledku nesouhlasu opozice z něj zrušení institutu srážkové daně zmizí.
Cílem zákona o JMHZ je podle ministerstva práce sloučit do jednoho podání údaje, které zaměstnavatel zasílá vybraným úřadům. Tím by se podle ministerstva měla snížit administrativní zátěž pro podnikatele. Ministerstvo uvádí, že firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně 25 hlášení a údaje v nich se většinou opakují.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před poslanci řekl, že pokud se v příštím roce podaří novinku zavést, bude moci mít řadu dalších funkcí, které budou sloužit nejen zaměstnavatelům, ale i ministerstvům. Benefity to podle něj přinese i domácnostem, kterým ušetří řadu kroků při obstarávání dokumentů. Popsal to na příkladu žádosti o hypotéku, kdy dá občan souhlas k využití jeho dat, a banka si sama ověří jeho příjmy.
Stínová ministryně financí a předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová jednotné hlášení podpořila, ale měla k němu výhrady. „Vláda ten systém nemá vůbec připraven. Celé břímě toho projektu spadne na budoucí vládu se všemi otazníky, které kolem něho jsou,“ prohlásila. Zdůraznila, že se nemůže smířit se zrušením institutu srážkové daně a označila to za šikanu například studentů. „Zrušení srážkové daně říkám ne,“ řekla. Varovala, že pokud tento návrh z předlohy nezmizí, je hnutí ANO připraveno zákon o JMHZ blokovat v zájmu ochrany zaměstnanců.
Jurečka v reakci na to zdůraznil, že bude nutné se dohodnout, aby zákon kvůli tomuto bodu nespadl pod stůl. Podle Schillerové už se návrh v tomto směru připravuje na ministerstvu financí a obě strany budou hledat cestu, aby zůstal zachován současný stav.
Za klub SPD vyslovila nesouhlas se zrušením srážkové daně poslankyně Lucie Šafránková. Podle ní tato změna jen zbytečně zkomplikuje život poctivým pracujícím lidem.
Poslanci ve středu schválili také novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren, které by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Ráno sněmovna přijala novelu o ozbrojených silách, díky které některé vojenské bezpilotní letouny zřejmě budou podléhat jednoduššímu způsobu certifikace než pilotovaná letecká technika.
Novelu lex plyn ve sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Pro její schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.
„Já si myslím, že to je důležitý bod na cestě k bezemisní energetice. Dnešním schválením zrychlujeme výstavbu plynových zdrojů nad 100 megawatt,“ řekl ve středu ČTK předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Dodal, že je třeba překlenout dobu, kdy končí uhelné zdroje a jaderná energie bude fungovat až koncem 40. let.
Novela například předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.
Poslanci také zúžili okruh solárních elektráren z let 2009 až 2010, které budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Nově se mají týkat jen zdrojů s výkonem nad 145 kilowatt, a nikoli již od 30 kilowatt. Individuální kontroly výnosnosti uvedených solárních elektráren jsou jedním z nástrojů, kterými chce vláda letos ušetřit peníze z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů. Do zákona se individuální kontroly dostaly přes nesouhlas opozice v předchozí novele energetického zákona. Senát je chtěl vypustit, ale poslanci ho přehlasovali.
Ve středu sněmovna schválila také vládní novelu lesního zákona. Vlastníci lesů pravděpodobně budou mít na jejich obnovu pětiletou lhůtu místo nynější dvouleté. Změna má umožnit přírodní obnovu lesů a snížit tak vlastníkům lesů náklady na ni.
Odpoledne poslanci projednají v úvodním kole zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které má nahradit od příštího roku zhruba 25 formulářů a tiskopisů s cílem snížit administrativu. Spory zřejmě vyvolá související změnový zákon, který mimo jiné ruší institut srážkové daně. Kritizuje to opoziční hnutí ANO, které hrozí možnými obstrukcemi.
Sněmovna bude moci jednat o zákonech až do 21:00, jak prosadili poslanci vládních stran mimo jiné kvůli tomu, že se jim v úterý nepovedlo projednat všechny plánované předlohy. Patřila k nim i novela o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, s čímž nesouhlasí opoziční hnutí ANO a SPD. „Zbývá nám toho ještě dost na odpoledne a na večer,“ zdůvodnil návrh předseda poslanců ODS Marek Benda.
