Poslanci ve středu ani na třetí pokud nedokončili závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden.
Schvalování novely takzvaného lex Ukrajina nedokončila sněmovna v listopadu ani minulý týden kvůli obsáhlým kritickým vystoupením poslanců opozičních ANO a SPD zejména některým koaličním pozměňovacím návrhům. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany.
Po Kotenovi obsadil řečniště ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který s poukazem na právní rozbor svých legislativců nesouhlasil s názory, že by některé poslanecké úpravy mohly být takzvaným přílepkem. Návrhy se podle něho týkají toho, že Rusko vyvolalo agresivní válku proti Ukrajině a tato válka pokračuje. Rakušan hájil zejména uzákonění nového trestného činu. „V téhle chvíli jsou potenciální zásahy cizí moci na našem území obzvlášť nebezpečné a obzvlášť aktuální,“ zdůraznil ministr. Nový trestný čin i zpřísnění udělování českého občanství Rusům podle něho posilují odolnost Česka.
Koten pokračoval v obsáhlém hodnocení navrhovaných změn, které zahájil v pátek. Znovu označil za diskriminační to, že ruští žadatelé o české občanství by se až na výjimky museli vzdát ruského občanství a doložit to. Některé požadavky podle Kotena nelze překonat bez návštěvy Ruska nebo dokonce vůbec. Zpřísnění nabývání českého občanství Rusy by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.
V závěru dnešního jednacího dne bylo do debaty o novele lex Ukrajina přihlášena ještě devět poslanců. Rakušan navrhl už minulý týden posun účinnosti předlohy z původně předpokládaného 1. ledna na den následující po jejím vyhlášení ve sbírce, aby stát mohl co nejdříve spustit on-line registrace k prodloužení dočasné ochrany. Posun termínu tyto registrace podle něho ohrožuje. V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do března příštího roku. Na dalším ročním prodloužení se EU dohodla v červnu.
Po poledni sněmovna schválila novelu energetického zákona. Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se díky ní má snížit. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže.
Večer sněmovnu čeká pokračování projednávání novely o televizním a rozhlasovém poplatku. V úterý druhé kolo projednávání vyplnilo v úterý 11,5 hodiny. Zatímco podle koaličního tábora mají změny přispět ke stabilitě České televize a Českého rozhlasu a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti, představitelé opozičních ANO a SPD mluví o nové plošné dani.