Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Poslanci v pátek rozhodli, že umožní vládě zvyšovat obranné výdaje v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů. Sněmovna také odhlasovala, že zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Schválena byla i novela související se zákonem o volebních kampaních, která počítá s vyšším stálým státním příspěvkem na činnost koaličních politických stran a hnutí.
Obranné výdaje by podle návrhu mohla vláda zvyšovat v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu by se nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh ve sněmovně formálně předložil, již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Stanjura se z pátečního jednání omluvil kvůli zahraniční cestě.
Loni byl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP. Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP, což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
Lhaní v kampani nebude přestupek
Zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Sněmovna z vládního návrhu zákona o volebních kampaních sporné ustanovení vyškrtla. Zákaz zveřejnění nepravdivé nebo urážlivé informace zachovala pouze v deklaratorní části zákona, posuzování tak stejně jako dosud zůstane na soudech. Normu nyní posoudí senát.
Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD. Občanský demokrat Karel Haas k tomu uvedl, že by posouzení férovosti volebních kampaní nemělo být přeneseno na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který by mohl být podněty zahlcen, ale mělo by zůstat na voličích a soudech. Kritici návrh se rovněž obávali zneužití.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) spolu s Piráty se zrušením přestupku nesouhlasil kvůli vyššímu tlaku na férovost a poctivost volební kampaně. Podle ministra by úřad mohl uložit pokutu za šíření lží v kampani, aniž by to nutně znamenalo soudní zneplatnění voleb.
Poslanci schválili omezení odkladů
Omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zrušit přípravné třídy základní školy má poslanecká novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna schválila i hlasy opozice. Normu, která má také zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování, nyní dostane k projednání senát.
Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Odklad, který se podle Klímy týká ročně 20.000 dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Zákon o kyberbezpečnosti zvýší pravomoci vlády
Sněmovna v pátek také schválila novou předlohu o kybernetické bezpečnosti. Některé navrhované pravomoci Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) v něm přenesla podle doporučení výborů na vládu. Návrh zákona, který dostanou k projednání senátoři mimo jiné umožní prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také vyloučení jejich technologií.
Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce má podle přijaté úpravy hospodářského výboru směřovat jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda ale zákaz dodavatele bude moci rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury. Proti pozměňovacímu návrhu se stavěl NÚKIB, podle kterého bylo původně navrhované řešení efektivnější a čitelnější.
Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebude podle schválených úprav vydávat kybernetický úřad vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Kabinet má stanovovat strategicky významné služby a posuzovat nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.
Vyšší státní příspěvek pro koalice
Sněmovna rovněž schválila, že koalice politických stran či hnutí budou dostávat podle svého výsledku ve sněmovních volbách vyšší stálý státní příspěvek na činnost. Maximální výše ročního příspěvku pro kandidující strany a hnutí nebo koalice má podle předlohy odrážet podíl hlasů nutný pro vstup do dolní parlamentní komory. Úpravu, která má také umožnit stranám přijímat dary patrně jen od lidí s pobytem v ČR nebo firem se sídlem v Česku, nyní dostane k posouzení senát.
Na příspěvek na činnost má nyní nárok uskupení s aspoň tříprocentní voličskou podporou. Základní šestimilionová dotace roste za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů o 200 tisíc korun až do pěti procent hlasů, což je hranice pro vstup do dolní komory pro samostatně kandidující stranu či hnutí. Volební subjekt bez ohledu na to, zda jde o stranu, hnutí nebo jejich koalici, tedy může získat od státu na činnost až deset milionů korun ročně.
U dvoučlenné koalice by se příspěvek nově zvyšoval podle předlohy až do osmi procent hlasů a v případě koalice tří a více stran či hnutí do 11 procent hlasů. Jde o hranice pro to, aby tyto koalice získaly poslance. „Jeví se jako logické, aby koalice, která ke vstupu do Poslanecké sněmovny musí získat více hlasů než politická strana nebo hnutí, měla i nárok na vyšší příspěvek na činnost,“ stojí ve zdůvodnění. Dvoukoalice by tak mohla od státu inkasovat až 16 milionů korun za rok a vícečetná koalice až 22 milionů korun za rok.
Po minulých sněmovních volbách dostává trojice stran koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, od státu ročně zhruba po 3,33 milionu korun. Desetimilionovou částku si tedy dělí rovným dílem. Rozdělení peněz v koalici Pirátů a hnutí STAN, která se už rozpadla, určila jejich dohoda. Pirátům stát posílá asi 5,7 milionu korun ročně a STAN přibližně 4,3 milionu korun.
Schválit převod financování nepedagogů poslanci nestihli
Sněmovna znovu nedokončila schvalování převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, které v pátek chtěla uspíšit vládní koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO. Předsedkyně jeho poslanců Alena Schillerová ale poukázala na to, že příslušná novela je na programu mimořádné schůze dolní parlamentní komory, která má pokračovat až 7. května, což ve čtvrtek potvrdil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Vzala si kvůli tomu přestávku na jednání své frakce až do konce termínu pro schvalování zákonů. Sněmovna s ohledem na to svou dubnovou schůzi ukončila.
Závěrečné schvalování novely, která by měla zavést slučování malých škol, začalo ve sněmovně 7. března a od té doby muselo být několikrát přerušeno, případně se na něj nedostalo. Ke schválení novely přitom počátkem minulého týdne poslance vyzvaly dvě desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Vzhledem k opozičním obstrukcím ve sněmovně se obávají toho, že nebude schválena včas.
Novela by totiž kromě kritizovaného převodu financování uklízeček, školníků, kuchařek nebo administrativních pracovníků měla zavést například možnosti více podpořit školy, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin, nebo pravidla fungování školních psychologů a speciálních pedagogů.
Převod financování mezd nepedagogů na obce a kraje jako zřizovatele škol je terčem kritiky nejen opozice, ale i školských odborů a samospráv. Podle nich budou kraje a obce přes slíbené navýšení příjmů z daňových výnosů na nový systém doplácet.
Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od letošního září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, koalice prosazuje změnu zavést od počátku příštího roku. Asociace krajů vyzvala ministry školství a financí, aby s regiony otázku financování ještě projednali.
Kraje by doplácely desítky milionů
Náklady krajů na platy nepedagogů budou podle kritiků představovat stovky milionů korun. Kraje by pak ze svých rozpočtů musely doplácet desítky milionů korun. Ani navrhovaný odklad změny nevyjasní podle oponentů pochybnosti o tom, kde kraje a obce vezmou chybějící částku na platy nepedagogů a také na nákup učebnic, školních pomůcek nebo další vzdělávání učitelů.
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.
Sněmovna nyní nestihla schválit ani zmírnění pravidel pro soudní znalce. Cílem novely je stabilizovat situaci a zabránit odchodu znalců poté, co se podmínky před několika lety naopak zpřísnily. Až na některé z dalších schůzí poslance čeká také hlasování o zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání.
