Živý přenos z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky VIDEO: PSP
VIDEO: PSP
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla o harmonogramu projednávání státního rozpočtu na příští rok. Vláda ho má do sněmovny poslat do konce září, poslanci by ho pak měli definitivně schvalovat v týdnu od 2. prosince. Poslední jednání koalice bylo podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů Ivana Bartoše úspěšné a vláda našla cestu, jak dodržet slib o výstavbě 10 tisíc bytů navíc.
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, který je letos plánovaný 252 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda schválí návrh státního rozpočtu jednomyslně a že ho podpoří i všichni koaliční poslanci. Novinářům to řekl při úterním jednání vládní koalice. Spor o dodatečné peníze na bytovou výstavbu, které požadují Piráti, označil za nedorozumění. U podpory obnovitelných zdrojů, na kterou chce více prostředků ministerstvo průmyslu a obchodu, chce prosadit legislativní změnu, která celkový objem podpory sníží.
„Každé jednání nás posouvá k tomu kýženému výsledku, abychom dopadli jako v předchozích letech, aby vláda podpořila rozpočet jednomyslně a aby poslaneckou sněmovnou prošel rozpočet koaličními hlasy. I dnešní jednání nás určitě posunulo blíž k té finální dohodě,“ řekl Stanjura.
Ve čtvrtek měli poslanci tradičně na programu také interpelace na členy vlády, které ale poznamenaly absence ministrů i některých poslanců. Ze 17 předložených tak sněmovna věcně projednala jedinou, která se týkala elektronických dokladů. Nesouhlas s odpovědí vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) v této věci ale opozice o jediný hlas při přítomnosti 85 poslanců prosadit nedokázala.
Zákon o domácím násilí je blíž ke schválení
K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou ve čtvrtek sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit to, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Zamítnutí novely žádný z poslanců nenavrhl.
Vláda novelu předložila kvůli tomu, že mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nepanuje shoda v tom, co je domácí násilí ani kdo je jeho obětí. Jednotný výklad dokonce nezastávají jednotlivé instituce, například policie a orgány sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, existují třeba regionální rozdíly.
Občanský zákoník má proto podle novely stanovit, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.
Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte. Taťána Malá (ANO) navrhla zpřesnit definici tak, že „obětí domácího násilí může být osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje.“
