Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Lidem ohroženým bytovou nouzí by mohl pomoci nový zákon o podpoře bydlení, který dnes přijala Sněmovna. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Návrh čelil kritice opozičních hnutí ANO a SPD, která tvrdí, že vznikne náročný, drahý a složitý systém, ale víc bytů na trh nepřinese.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů.
Pro zákon dnes hlasovalo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO. Opoziční ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty a spory. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Zákon také přichází s tím, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Zákon má na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Ministr Kulhánek to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje například zhruba 30 tisíc korun u samoživitelky nebo 40.000 korun se dvěma dospělými.
Kulhánek opakovaně odmítl i výtky opozičních hnutí SPD i ANO, že zákon nové byty na trh nepřinese. Poukazoval na to, že zákon vychází z tvrdých dat a 70 typových projektů, které už v tuzemsku fungují.
Uvedený přijatý pozměňovací návrh posiluje postavení úřadů práce a stanoví, že tento úřad bude rozhodovat o tom, zda je žadatel v bytové nouzi. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu. Úřad bude posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny, které je třeba pomoci. Na návrh Elišky Olšákové (STAN) zařadila Sněmovna mezi skupiny zvláště zranitelných osob také osamělé těhotné ženy a samoživitelky.
V souvisejícím změnovém zákonu Sněmovna přijala pozměňovací návrh, který umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců. Hlasovalo pro to 173 ze 175 přítomných poslanců.
Ministr Kulhánek v závěrečném slově odmítl výtky opozičních poslanců, že by zákon byl drahý. Uvedl, že již nyní stát vynakládá přes čtyři miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojené s bytovou nouzí. Zpočátku by si měl systém podporovaného bydlení vyžádat jednu miliardu korun za rok, v dalších letech výdaje vzrostou až na 1,45 miliardy korun, ale už od pátého roku fungování má být zákon rozpočtově pozitivní.
