Vláda oznámila podrobnosti konsolidačního balíčku a reformy penzí. S představováním souboru opatření začala symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne.

„To, co vám dnes předkládáme, má naši naprostou podporu,“ prohlásil v úvodu tiskové konference premiér Petr Fiala (ODS). „Nečekáme slova chvály ani masivní pochopení. Jsme připraveni na racionální debatu a všechna opatření obhájit,“ pokračoval ministerský předseda. „Pokud bychom to neudělali, byl by schodek příští rok o 94 miliard vyšší a další o 140 miliard vyšší,“ vzkázal premiér.

Sledujte tiskovou konferenci ŽIVĚ:

„Kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se vymkla z kontroly a doplatili by na to naše děti i naši vnuci,“ varoval předseda vlády. Tempo zadlužování České republiky je podle něj hrozivé a je dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. 

Podle ministerského předsedy se sníží hlavně provozní výdaje státu, ušetřit se tímto způsobem má 40 miliard korun. Fiala mluvil také o zjednodušení daňového systému, podle jeho slov se zruší 22 daňových výjimek.

„DPH bude mít nově dvě sazby namísto současných tří. Celý systém se tak ještě více zpřehlední. Více zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady, které nese celá společnost,“ přiblížil premiér. Nižší DPH pak mají mít potraviny a léky.

Vláda také omezí neinvestiční dotace, což by rozpočtu mělo přinést 46 miliard. „Národní dotace jsme osekali o desítky miliard,“ oznámila šéfka poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je konsolidační balíček protiinflační a protidluhový. „Přináší na prvním místě úspory,“ vzkázala s tím, že vláda snižuje objem nákladů na státní zaměstnance.

Dále čtěte

Úklid po Babišovi konečně začal. Vláda se pustila do razantnější reformy, než se čekalo

KOMENTÁŘ / Doslova za pět minut dvanáct ve čtvrtek vláda představila balíček úsporných opatření. Během dvou let půjde o úsporu…

„Situace veřejných rozpočtů je neutěšená a alarmující stejně jako vývoj důchodového systému,“ řekla na tiskové konferenci ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská s tím, že jako experti se všemi návrhy například nesouhlasí a zvolili by agresivnější cestu, ale je ráda, že vláda podniká reálné kroky. Na to navázala i ekonomka Danuše Nerudová. Jako expertka je názoru, že tyto kroky řeší odstraňovaní nespravedlností, které v systému dlouhodobě jsou. Ocenila vládu, že našla odvahu a politickou shodu v tom, v čem ona jako předsedkyně důchodové komise ve své době nedokázala.

Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce, uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Většinu zkrácení dotací budou tvořit podpory v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství.

Objem státních dotací klesne 

Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce, prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Většinu zkrácení dotací budou tvořit podpory v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství.

V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.

Rušení dotací tvoří hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu. Celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun.

Česko hospodaří s deficitními rozpočty a rychle se zadlužuje. Výdaje v posledních letech každý rok překračují příjmy o několik stovek miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura několikrát zopakoval, že cílem koalice je snížit strukturální schodek nejméně o 70 miliard korun. Odpovídá to asi jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP).

Potřeba bude ale při úsporách či z nových příjmů získat vyšší sumu, aby se pokryly i nové výdaje, a to třeba na platy učitelů či na obranu. Strukturální deficit představuje nesoulad v nastavení příjmů a výdajů. Loni dosahoval 2,6 procenta HDP. Podle ekonomů je tento stav dlouhodobě neudržitelný.