Poslanci v úterý odpoledne začali na mimořádné schůzi svolané z podnětu vládní koalice projednávat penzijní reformu. Čekalo se, že debata bude probíhat i v následujících dnech a jednat bude sněmovna až do noci. Opozice, která změny v důchodech ostře kritizuje, ohlásila dlouhá vystoupení svých zástupců. K vládní reformě penzí se poslanci vrátí ve středu ráno.
Ve 23:00, kdy jednací den podle dohod klubů skončil, evidoval sněmovní systém ještě 37 poslaneckých přihlášek do řádné diskuse. Jejich počet dnes v podstatě neklesl i kvůli tomu, že se opoziční i koaliční poslanci přeli večer prostřednictvím krátkých reakcí na předchozí vystoupení.
Předloha předpokládá zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů, což je nepřijatelné pro opoziční hnutí ANO a SPD. Penzijní reforma obsahuje celkem desítku opatření. Patří k nim stanovení minimální penze na pětinu průměrné mzdy, dřívější důchody za práci v rizikovém prostředí i omezení takzvaného výchovného.
Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Je to kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle dřívějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v současných hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připouští úpravu reformy podle návrhu demografů na pomalejší růst důchodového věku. Ministerstvo nejprve spočítá dopady do důchodového systému.
Reforma důchodů se bezvýsledně řeší od 90. let minulého století. Stala se i jednou z priorit současné koaliční vlády. V listopadu 2022 premiér Petr Fiala řekl, že chce se svým kabinetem připravit solidní důchodovou reformu založenou na co nejširší shodě.
Loni v listopadu Jurečka informoval o podrobnostech novely připravené jeho úřadem. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem Jurečka koncem dubna potvrdil, že návrh důchodové reformy předloží vládě 30. dubna. Původně se jednání na Hradě měli zúčastnit i zástupci opozičního hnutí ANO, kteří společně s Pavlem a Jurečkou o penzijní reformě poprvé hovořili už 28. března. ANO ale na další schůzce účast zrušilo, protože nejvyšší představitelé vlády podle něj opakovaně deklarovali, že reformu penzí prosadí nehledě na názor opozice. Jurečka uvedl, že k jednání o reformě zástupce ANO a dalšího opozičního hnutí SPD opět osloví. Čas hledat shodu je podle něj do druhého čtení.
Maraton poslaneckých vystoupení
Po šestihodinové sérii vystoupení řečníků s přednostním právem se k sněmovní debatě o vládní důchodové reformě dostali řadoví poslanci. Po 19:00 sněmovní systém evidoval 38 přihlášek do diskuse, a to výhradně od zástupců opozičních hnutí ANO a SPD, která vládní úpravy penzijního systému kritizují a odmítají. Rozprava by měla podle dohod trvat dnes do 23:00 a po noční přestávce znovu ve středu.
Potřebnost a nezbytnost reformy v odpolední části debaty hájili koaliční představitelé v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle něj představuje neudržitelnost současného penzijního systému zásadní zátěž pro Česko a je třeba zajistit, aby důchodové pojištění nezkolabovalo. Ministerský předseda poukázal na to, že česká společnost stárne, snižuje se porodnost a bude klesat podíl lidí v ekonomicky aktivním věku.
Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš v hodinovém projevu označil vládní změny v penzích za návrh, jak okrást současné i budoucí důchodce. Jde jen o nespravedlivé snižování valorizace a zvyšování důchodového věku, nikoli o reformu, míní Babiš.
Řečníci s přednostním právem se u řečniště podle dohod střídali, aby měli spravedlivou možnost vystoupit jak zástupci koalice, tak opozice. Šéf SPD Tomio Okamura a stínový ministr práce a sociálních věcí ANO Aleš Juchelka ve svých vystoupeních navrhli zamítnutí vládního návrhu. Sněmovna o tom bude rozhodovat na závěr úvodní debaty o reformě, což by mohlo být podle dosavadních informací nejpozději ve čtvrtek večer.
Terčem kritiky vládních opatření ze strany opozice je zejména možnost prodlužování věku pro odchod do penze nad 65 let věku, pokud se bude prodlužovat průměrná délka dožití. Opozice poukazovala také na zpomalování valorizace starobních penzí.