Jedním z těch, kdo přišli ze dne na den o veškerý příjem z podnikání, je aktivista a básník Ivo Hucl. Provozuje čajovnu a penzion v západočeských Štáhlavicích, vedle toho organizuje kulturní a společenské akce a je autorem Petice za zrušení zákona o EET, kterou podepsalo 20 tisíc lidí a na jejímž základě přijal Senát PČR usnesení, které doporučuje vládě vyjmout z EET drobné podnikatele do ročního obratu 750 tisíc korun. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Ivo Hucl popisuje, co pro něj vládní opatření znamenají, vysvětluje, co by venkovu po odeznění krize skutečně pomohlo, vyjadřuje se k účelnosti EET a přináší řadu dalších myšlenek.

Jak se vás aktuální krize v podnikání dotýká?

Aktuálně to ekonomicky zrovna výhra v eurojackpotu není – čajovna je zavřená, penzion nesmí ubytovávat hosty, skončily oslavy a společenská setkání, kulturní projekty jsou zastaveny. To všechno dohromady znamená nulový příjem. Z účtu však stále odchází zálohy na energie, platby pojištění, za telefony, internet. Provozovna potřebuje údržbu, ještě se musí topit. Potravinám a části zboží prošla záruční doba. Od dubna začínají z Indie přicházet první sklizně čerstvého čaje, takže starých zásob se budeme muset zbavit hluboce pod cenou. Chybět budou peníze na nákup nového zboží. Naší velkou výhodou je, že jsme čajovnu i penzion postavili svépomocí, takže neplatíme nájem. Jistotou je, že všechno pod sluncem pomíjí, tak to při troše štěstí přežijeme.

Jaké budou následky této krize pro podnikatele a živnostníky?

Pokud bude nouzové opatření trvat ještě dva měsíce, stovky menších firem budou muset zavřít definitivně. Nikdo nemá takové rezervy, aby mohl bez pravidelného příjmu hradit nájem, mzdy, různá pojištění, zálohy na energie, splácet úvěry. A jestliže se rozběhne druhotná platební neschopnost, nezaměstnanost bude vysoká. Očekávám proto další a razantnější státní intervenci, protože ta je v tuto chvíli oboustranně výhodná. Když nějaký podnikatel přeruší činnost, propustí zaměstnance a všichni skončí v sociální síti, bude to dražší a návrat do normálu bude trvat o mnoho měsíců déle.

Jste jedním ze symbolů boje proti EET, organizoval jste úspěšnou petici. Co říkáte nápadu vlády s tříměsíčním pozastavením EET?

Patřím mezi lidi, kteří se radují, když zjistí, že se mýlí. V případě asociálního a nemorálního EET však žádnou radost neprožívám. Po zmíněném rozhodnutí se z něj stal jen symbol nekompetence vládnutí Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Proč pozastavovat tak úspěšný systém? Proč rušit Účtenkovku, která do rozpočtu pravidelně přihrnuje miliardy korun? Proč omezovat něco, co podnikatelům pomáhá, co si nemohou vynachválit? Je alarmující, že po jedenácti letech bezprecedentní prosperity sice nemáme dálnice, koridory pro rychlovlaky, neproběhla digitalizace, není stabilizovaný vzdělávací systém, zato máme odstavený chorvatský vehikl, jehož zavedení zásadně poškodilo obslužnost venkova a zkomplikovalo jeho další rozvoj. A výhodnější sazbu DPH na pivo pro velké firmy a řetězce na úkor malých prodejen, pohostinství a stánků může za narovnání podnikatelského prostředí považovat jen idiot.

Co jako malý podnikatel říkáte na opatření vlády, kterými prý chce pomoci právě podnikatelům a živnostníkům?

Situace, kterou prožíváme, nemá v našem časovém horizontu precedens. V tomto ohledu jsem s většinou vládních opatření solidární. Již zmiňované pozastavení EET, prominutí daně z příjmu za rok 2019, záloh na dani a opožděné podání kontrolního hlášení považuji za opatření kosmetická a zcela samozřejmá. Stát v těchto krizových dobách také neplní vůči občanům množství svých povinností. Za opravdu reálnou pomoc považuji odpuštění sociálního a zdravotního pojištění, ošetřovné ve výši 424 korun pro děti do 13 let a slíbených 15 tisíc korun v rámci balíčku Covid II. I když je to podpora na pouhé fyzické přežití, je velmi důležitá. Nutným krokem je i možnost odložení splatnosti úvěrů a půjček, nezbytné je moratorium na podávání insolvenčních návrhů i možnost odložení exekucí. V tomto ohledu nechci vládu kritizovat. Nejsem ekonom a současná situace je natolik závažná, že při nejlepší vůli se nikde na světě všechna pracovní místa zachránit nepodaří. Kdyby toho byl nějaký ekonom schopen, nemuseli bychom se již do budoucna obávat žádné ekonomické krize.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Co nám současná situace ukázala?

Nad touto otázkou je nutné se zamyslet v několika rovinách. Zaprvé nám ukázala, že vůbec nepotřebujeme prezidenta (smích). Ale vážně. Znovu se ukázalo, jak obrovský potenciál – oproti například Španělsku nebo Itálii – máme v občanské společnosti. Ta se ukázala mnohonásobně akceschopnější než „vláda makajících odborníků“ s celým jejich nabubřelým byrokratickým aparátem. Skvělou práci též odvádí samosprávy, mnozí starostové, hejtmani, angažují se soukromé firmy, spolky, neziskovky, kulturní fronta, množství dobrovolníků. Jen si v duchu říkám, kde bychom mohli být, kdybychom měli v čele státu politiky, s jejichž programem nemusíme nutně souhlasit, ale kteří společnost nerozdělují. Koronavirus také značně rozleptal všechny ty nácíčkovské teorie o uzavřených národních státech. Nic není v této situaci produktivnější a důležitější než globální solidarita a spolupráce. Bylo by skvělé, kdyby se tato zkušenost později transformovala do řešení ekologických problémů nebo do společné přípravy na další pandemii, která v budoucnu zas zcela určitě přijde.

Takže vidíte i v této chvíli něco pozitivního?

No samozřejmě. Za extrémně důležitou považuji jasnou a přesnou reflexi všeho, co právě zažíváme. Třeba nechtěně se nacházíme přímo v malströmu pověstného odhalení a neskrytosti „posledních věcí“. Jsme svědky „bytí“, které nám ukazuje všechny ty prosté věci a dary života, jež v běžném provozu míjíme, protože jsme přesvědčeni, že na ně nemáme čas. Zachránit nás může, když si tento otřes uvědomíme, když se z něj naučíme čerpat a řešit budoucí problémy. Je až magické pozorovat, pro kolik lidí je nyní samozřejmé pomáhat, jak běžná je solidarita, vzájemnost, obětavost, soucit, touha řešit problémy společně. Kéž nám tento vhled vydrží co nejdéle.

Co by se mělo změnit pro drobné podnikání na venkově a živnostníky? Co by se mělo udělat?

Je naprosto nezbytné, aby státní mašinerie přestala konečně do podmínek k podnikání na venkově zasahovat a měnit je. Malé firmy, živnostníky a řemeslníky musí nechat na pokoji; skončit s regulacemi, špiclováním, nesmyslnými kontrolami. Musí se snížit byrokracie, která jinak jako plevel zadusí vše živé. Samozřejmostí je snížení daní. Ať se lidé mohou věnovat svým profesím a peníze zůstávají v regionech. Drobní živnostníci a malé firmy jsou podhoubím ekonomiky. Mnozí tvoří téměř z ničeho, proto je to velice subtilní prostředí. Čím více jich bude, tím bude naše ekonomika vůči podobným otřesům rezistentnější. Každý zásah poškozuje křehkou rovnováhu. Proto otázka nestojí, co dělat, ale naopak toho dělat co nejméně.

Jaké očekáváte změny, až to všechno skončí? Jaké změny jsou podle vás nutné?

Abychom v této chvíli dokázali predikovat všechny společenské, politické a ekonomické změny, které nás čekají, potřebovali bychom k tomu trojnožku a nějaké omamné výpary. V tomto příběhu se nacházíme teprve v expozici, krize nás teprve čeká. Navíc není vůbec jisté, zda nás koronavirus vůbec někdy opustí. Jisté však je, že každá krize předznamenává katarzi a že po ní bude náš svět zcela jiný. Probudíme se do nové reality. Zcela jistě budeme mít tendence zabydlet se opět ve starých zvycích a konceptech, ale ono to s novými výzvami a problémy již nepůjde. Hrnek, do kterého si budeme chtít nalít svoji oblíbenou značku kávy, už totiž leží na zemi rozbitý.