Hořící auta, ničený soukromý majetek, létající kameny a Molotovovy koktejly. Více než stovka zraněných policistů, škody přesahující čtvrt miliardy korun. Berlín zažil nejagresivnější demonstrace levicového extremismu za posledních pět let. Squateři ze žižkovského centra Klinika však mají pro berlínské radikály pochopení a chtějí je podpořit.

[ctete]47154[/ctete]

Pražská solidarita s Berlínem

Na Facebooku Autonomního centra Klinika lze nalézt následující výzvu, opatřenou titulkem „Solidarita s autonomními projekty v Berlíně“:

„Chceme vyjádřit solidaritu se squaty v berlínských Rigaerstrasse 94, Friedelstrasse 54 a dalšími autonomními projekty, které se snaží za asistence policie zničit politici a developeři. Podporujeme aktivisty a aktivistky, kteří brání zániku svobodných a nekomerčních prostor a aktivit a zároveň se staví proti gentrifikaci německé metropole – zvyšování nájmů, vytlačování obyvatel z jejich domovů a čtvrtí. 

Připojujeme se k hlasům požadujícím dialog a hledání cest k další existenci autonomních projektů v Rižské ulici. Odsuzujeme protiprávní jednání a dlouhodobou šikanu ze strany policie, která neprojevila zájem situaci řešit, ale naopak eskalovat.

Sejdeme se na solidární demonstraci před německým velvyslanectvím v Praze ve čtvrtek 14. července od 16:00.“

Squateři z Kliniky se tak jednoznačně postavili za své německé kolegy, kteří se rozhodli řešit problémy kolem obdobných autonomních center ve východoberlínské čtvrti Friedrichshain násilnou cestou. Hodlají jim v jejich boji proti „zániku svobodných a nekomerčních prostor a aktivit“ vyjádřit solidaritu. Zdůrazňují údajně protiprávní jednání a šikanu policie a ani slovem se nezmiňují o tom, co se v Berlíně odehrálo. Nezmiňují se o vlastnících nemovitostí, kteří se dopustili té „drzosti“, že si dovolili domáhat se svých práv.

Vzestup levicového extremismu

Výbušné události ve Friedrichshainu jsou přitom čítankovým dokladem vzestupu levicového extremismu, o kterém hovoří i výroční zpráva o činnosti německé civilní kontrarozvědky za rok 2015. Podle ní loni vzrostlo množství levicově motivovaných násilných činů o 62 procent na více než 1600. Stoupl i počet příslušníků ultralevice připravených použít násilí na rekordních 7700.

V souvislosti s uprchlickou krizí roste i pravicový extremismus, jenže o tom levicovém se v intelektuálních kruzích a v médiích příliš nemluví. Model chování ultralevice všude v Evropě, nerespektující právní stát a stávající model demokracie, je částí z nich považován za svým způsobem inspirující a bohulibý. Nehledě na to, že si někdy hodlá svoji „pravdu“ ubránit dlažebními kostkami a Molotovovými koktejly. Zatímco růst neofašismu se skloňuje ve všech pádech, naše celostátní média o berlínských událostech téměř nereferovala.

Co se ve Friedrichshainu odehrálo?

Problémy eskalovaly poté, kdy se majitel rozhodl rekonstruovat budovu v Rigaerstrasse č. 94. Tento squat je jedním z posledních v Berlíně a postupně se stal symbolem krajně levicové scény v celém Německu. V budově žijí nelegálně stovky squaterů a její majitel nechal neoprávněně zabrané prostory vyklidit s tím, že je rekonstruuje na byty pro uprchlíky. Zavřena byla i načerno provozovaná hospoda.

Radikálové se začali mstít. Stavebním dělníkům bylo vyhrožováno a majitel požádal koncem června policii o pomoc. Vzápětí se na sociálních sítích objevily výzvy k nepokojům a násilí, a k prvním střetům s policií došlo už před několika týdny. Solidární akce na obranu squatu přitom byly organizovány po celém Německu.

Napjatá situace vyvrcholila v noci 10. července, kdy se střetlo 1800 policistů se zhruba 3500 radikálními demonstranty. Původně pokojná demonstrace se zvrhla v násilné akce, kdy extremisté útočili na policisty kameny, dělbuchy a zápalnými lahvemi, zapalovali policejní auta, rabovali obchody a poškozovali majetek místních obyvatel. 123 policistů přitom bylo zraněno, policie proti demonstrantům použila slzný plyn. Zatkla 86 radikálů a zahájila vyšetřování více než 100 trestných činů, včetně přepadení, těžkého ublížení na zdraví, narušování veřejného pořádku či porušování zákona o výbušninách.

Násilné střety se odehrávaly i v sousedních čtvrtích, například v Kreuzbergu, kde demonstranti celou noc zapalovali auta a stavební stroje.

Teror a orgie násilí

Tato erupce násilí rozbouřila místní politickou scénu. Berlínský senátor Frank Henkel (CDU), mající na starosti otázky vnitra, hovoří o „teroru proti místním obyvatelům“ a „levicových orgiích násilí“. Pro vyjednávání s extremisty nevidí prostor, na rozdíl od představitelů Zelených. Předseda poslanecké frakce CDU Frank Graf prohlásil: „Tato noc může mít pouze jednu odpověď: Tvrdost právního státu.“

Na druhou stranu sílí kritika státní moci. Násilnostem nedokázaly zabránit ani téměř dvě tisícovky policistů v ulicích.

Pokud berlínským extremistům vyjadřují solidaritu i aktivisté z pražské Kliniky, a zároveň se nedistancují od násilné formy jejich protestů, dávají tím najevo, že jim tento styl obrany svého vidění světa není cizí. Ani není divu. Autonomní centrum Klinika mělo budovu, která je ve vlastnictví státu, vyklidit už začátkem března. Dnes ji užívá neoprávněně a nadále neplatí jedinou korunu nájmu.

Slabost právního státu

Případ osazenstva Kliniky nejlépe ukazuje slabost právního státu. Jejich pohled na svět je blízký postoji nájemníka, který si pronajme byt na dobu určitou a po vypršení nájemní smlouvy oznámí majiteli, že byt neopustí. Vymění u dveří zámek a začne se s vlastníkem bytu soudit, což může trvat řadu měsíců. Nájem neplatí, v bytě provádí libovolné stavební úpravy, a jakékoli námitky vlastníka bytu odráží jako projev zvůle.

Anarchisté z Kliniky obývají památkové chráněnou budovu už pátým měsícem neoprávněně, a stát nezasahuje. Čekají na výsledky soudů, a zároveň cítí podporu spřízněných politiků na pražské radnici, zejména mezi Zelenými. I v tom je situace podobná s Berlínem.

Praha si tak do budoucna může zadělávat na berlínský scénář. Vzory táhnou. Ostatně ani násilí není už dnes domácím levicovým radikálům cizí. O tom svědčí mimo jiné šestnáct zapálených aut, ke kterým se přihlásila skupina Síť revolučních buněk, která na svém webu zveřejňuje návody na výrobu časovaných bomb. O vzestupu militantního extremismu i u nás svědčí zapálená firemní auta a padesát nahlášených bombových útoků v restauraci Řízkárna, kterou si anarchisté vybrali jako symbol svých útoků proti kapitalistickému „vykořisťování“.

Policie si umí až příliš horlivě zjednat pořádek při návštěvě čínského prezidenta, kdy razantně vystupuje proti nenásilným protibetským protestům. Na sílící projevy extremismu však zatím recepty nemá. Militantní levicový extremismus je přitom neméně nebezpečný, než pravicový. Veškeré následky z tohoto vývoje si mohou přičíst ti, kteří se nepoučí z vývoje v některých okolních zemích.

[ctete]47622[/ctete]