Zprávy o hrozící enviromentální katastrofě v polské části světově unikátního Bělověžského pralesa se evropskými médii šířily od začátku roku. Opakované žádosti o vysvětlení těžby v oblastech nacházejících se pod ochranou UNESCO vyvrcholily letos žalobou Evropské komise u Evropského soudního dvora, který 28. července vydal předběžný příkaz k zastavení kácení do doby, než bude případ vyřešen. To může trvat roky. A polská vláda Práva a spravedlnosti (PiS) si toho je podle všeho dobře vědoma. Nařízení se jako první země v historii rozhodla nerespektovat.
Co se děje v polské části lesa dva týdny po vydání rozhodnutí? Existuje racionální vysvětlení toho, proč stojí polské vládě symbol národního přírodního dědictví za výrazné vyostření už tak napjatých vztahů s EU? A jak bude prales vypadat, jestli lesníci ekology kritizované kácení dokončí? Přestane polská část pralesu existovat v podobě, v jaké ji návštěvníci mohli obdivovat donedávna?
Podle aktivisty Marcina Skupińského, jenž situaci na místě dlouhodobě sleduje, Polské státní lesy v kácení a těžení lesního porostu nadále pokračují. Aktivita byla od začátku srpna pozorována i v třetí ochranné zóně. Kácení v Bělověžském pralese je pak podle některých vzhledem k naplnění kvót pro tuto oblast možné považovat za fakticky nezákonné. Další práce probíhají pouze na základě zvláštního dekretu ministerstva životního prostředí.
Ekologičtí aktivisté se systematicky pokoušejí kácení svou přítomností v pralese blokovat. Vzhledem k narůstající agresivitě vyjádření vládních představitelů, kteří jim vzkazují, že za ušlý zisk z těžby ponesou finanční odpovědnost, se dá předpokládat, že ve vládě panuje ohledně ignorování nařízení Evropského soudního dvora konsenzus. V oficiálním vyjádření se pak vláda od rozhodnutí distancovala a prohlásila, že o porušování unijního práva neexistují žádné důkazy.
Argumentace polské vlády se v poslední době začíná nebezpečně podobat té, se kterou po léta operuje Putinův režim. Oficiální stanoviska a vysvětlení začínají být v důsledku známosti obecných faktů irelevantní. Prostřednictvím slovních ataků vůči ekologům však vláda své skutečné motivy nyní odkrývá překvapivě sama. Pokud tak ještě před několika měsíci tvrdila, že kácení probíhá v reakci na napadení rozsáhlých ploch porostu kůrovcem, nyní je více než jasné, že se jedná o důvody ekonomické.
Bělověžský prales přitom pro polský lesnický průmysl nepředstavuje nikterak výjimečnou lokalitu. Sekce státního podniku spravující bělověžský region v minulosti dlouhodobě vykazovala ztráty. Kromě části, kterou tvoří Bělověžský národní park, byla totiž donedávna nedotknutelná ještě přibližně další třetina lesa, podléhající pravidlům národní přírodní rezervace.
Nyní se s různou intenzitou kácí všude a oblast začala být jako zázrakem po letech rentabilní. Marcin Skupiński a další aktivisté jsou však přesvědčeni, že stát na bělověžském dřevu nevydělává závratné částky ani nyní. Odpověď na otázku, zda existuje racionální vysvětlení chování polské vlády, nás tak nutně zavádí zpět k ideologickému zápasu PiS s Evropskou unií a kýmkoliv, kde by se stranu Jarosława Kaczyńského pokoušel školit v tom, jak má vypadat demokracie nebo právní stát.
Tak jako měl ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro volnou ruku v soudní reformě, aplikuje své představy o hospodaření v polských lesích také ministr životního prostředí Jan Szyszko. Ten je známý jako dlouhodobý podporovatel využívání přírodních zdrojů pro potřeby průmyslu. Bělověžský prales pro něj nepředstavuje výjimku. Byť minimální ekonomický profit z těžby je tak podpořen konzervativním přístupem k boji s kůrovcem, který kdysi mnozí úspěšně prosazovali i u nás na Šumavě.
Racionální argumenty upozorňující na nenávratnou škodu, kterou rozsáhlé zásahy pralesu přivodí, se od vládnoucí PiS nehlučně odráží. Na kritiku mezinárodního společenství je strana zvyklá. Voličská základna strany je vůči „diktátu“ přicházejícímu z Bruselu také bezpečně imunní. Pokud tak pokuty, které bude chtít Evropská komise dříve nebo později zaplatit, nebudou dostatečně vysoké, aby zásadně poškodily státní rozpočet, osud polské části Bělověžského pralesa je pravděpodobně zpečetěn.
„Ministr Szyszko trvá na tom, že bude pokáceno dalších 8 milionů stromů. To znamená, že velká část lesa bude pro přirozené procesy ztracena. Mrtvé stromy budou odstraněny a půda rozorána,“ říká Marcin Skupiński. Unikátní ekosystém, starý deset tisíc let, má být nahrazen dubovou plantáží. Pokud k tomu opravdu dojde, bude se jednat o environmentální pohromu, jakou Evropa dlouho nezažila. Nezapomínejme ale, že létání Kaczyńského třísek musí „přežít“ především polská společnost.
