Ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Český trh práce patří mezi nejméně flexibilní v Evropě, což brzdí ekonomický růst, a NERV (Národní ekonomická rada vlády) jeho reformu dokonce zařadil mezi jedno z prorůstových opatření. Přestože některé změny již byly schváleny, dlouhodobé řešení vyžaduje pokračující politické úsilí a překonání celé řady překážek.
Trh práce, další věc, ve které hraje Česká republika v Evropě prim! Bohužel však v negativním slova smyslu. Jsme totiž na opačné straně žebříčku než věhlasné Dánsko nebo Nizozemsko a máme jeden z nejméně flexibilních trhů práce v Evropské unii, což se negativně projevuje i na českém ekonomickém růstu.
Trh se nachází v absurdní situaci. Zatímco 66 % zaměstnavatelů není schopno naplnit své personální kapacity, tak asi 1,5 milionu lidí je ve stavu, kdy by mohli pracovat (jedná se většinou o maminky či důchodce). Není divu, že alokace lidských zdrojů je na našem pracovním trhu extrémně neefektivní a je dlouhodobě trnem v oku jak podnikatelům, tak politikům.
K provedení reformy je však nutné pochopit problémy a příčiny, které, podobně jako v mnoha ostatních státech bývalého východního bloku, vedly k jeho ustrnutí.
Všechno začíná, ostatně jako vždy, u rodiny. Rodiny často nejsou schopny sladit práci s péčí o děti, což má negativní dopad zvláště na ženy, které tvoří 98 % osob na mateřské nebo rodičovské dovolené. Po návratu do práce to pro ně znamená velký finanční problém – gender pay gap ve věku 35–45 let je 17,9 %! V praxi jde o třetí nejvyšší hodnotu v EU, která ústí ve výrazně zhoršené životní podmínky a mnohé komplikace.
Na vině jsou alternativní úvazky, respektive jejich praktická absence v české ekonomice. V České republice tuto formu pracovního úvazku nabízí jen 14 % zaměstnavatelů, zatímco ve vyspělých ekonomikách, jako je Nizozemsko, dosahuje jeho hodnota až 43 %. To je naprosto proti formě zaměstnání, po které je v naší republice poptávka – až 56 % lidí hledajících práci totiž preferuje flexibilitu v zaměstnání.
Do smrtícího koktejlu přidejme nedostatečné kapacity školek a jeslí, nízkou podporu v nezaměstnanosti či strukturu ekonomiky výrazně zaměřenou na průmysl, který alternativní úvazky prakticky neposkytuje, a problém je na světě.
Zdá se však, že se pomalu, ale jistě začíná blýskat na lepší časy. Vláda v květnu schválila novelu, která od roku 2026 zaručuje místo v dětské skupině všem dětem, které nepřijme spádová školka, a rodičům se tak alespoň částečně uvolní ruce. Postupně roste i oblíbenost rekvalifikačních kurzů zřizovaných ministerstvem práce a sociálních věcí.
Většinu rekvalifikovaných tvoří lidé ve věku 35–55 let s výraznou převahou žen (67 %), které si rekvalifikací mohou projít i během mateřské. Výhodné pro pracovní trh jsou i rekvalifikační kurzy zaměřené na zaměstnané, u nás fungující pod programem „Jsem v kurzu“, nebo odpuštění pracovních povolení lidem z vybraných zemí (Austrálie, Velká Británie, Izrael…).
Budoucí politické reprezentace by se u těchto kroků neměly zastavit, ale měly by se nadále snažit pracovní trh rozvíjet a jeho problémy řešit. Přece jen jde o jednu z klíčových investic strategického významu, která dokáže ekonomice poskytnout výraznou konkurenční výhodu.
Vyšlo na webu Pravý břeh.
