Žlutá barva řepky olejky vládne českým polím. Alespoň to tak vypadá při pohledu na tuzemskou krajinu, ze vzduchu i ze země. „Dnes máme jen trojvládí řepka–pšenice–kukuřice,“ kritizuje stav české orné půdy pro web HlídacíPes.org zemědělský expert František Havlát.

„Půda přestává být živá a funguje často už jen jako držák rostlin. Už se ani nedodržují osevní postupy, nestřídají se plodiny,“ dodává (celý rozhovor s Františkem Havlátem nabídne HlídacíPes.org v nejbližších dnech).

Na všudypřítomnou řepku upozornil svým nedávným příspěvkem na Facebooku i herec Jan Hrušínský. Jeho pole, které letos již odmítl zemědělcům pronajmout, nyní kdosi osel právě touto nepřehlédnutelnou plodinou. Kdo jeho pole takto využil (či zneužil), zatím neví.

I když ani Hrušínský, ani zemědělští experti přímo neukazují na Agrofert, pěstování řepky ve velkém si kvůli byznysu s biopalivy veřejnost spojuje nejčastěji s Babišovým koncernem (toho času převedeného do svěřenského fondu).

Největší česká zemědělská společnost však odmítá, že by řepkou českou krajinu zaplavovala. Řepka není ani hlavní plodinou, již Agrofert na svých a pronajatých polích pěstuje.

Řepka až číslo tři

„Veřejnost je často vystavena tvrzení, že se jedná o pole koncernu Agrofert a jeho společností a že bez řepky by Agrofert nemohl prosperovat. Je to mýtus,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Podle ministerstva zemědělství je výměra zemědělské půdy v České republice 4,2 milionu hektarů. Oseta je zhruba polovina, přibližně 2,5 milionu hektaru. Řepka podle ministerstva představuje 20 % vysetých plodin.

„Řepka ozimá pro sklizeň v roce 2017 byla vyseta na ploše 407 tisíc ha, proti předchozímu roku jde o přírůstek 14 tisíc hektarů,“ podotýká za ministerstvo zemědělství mluvčí Markéta Ježková.

„Naše společnosti měly v roce 2016 oseto řepkou 19 536 hektarů půdy. Jde tedy o necelých pět procent z veškeré zemědělské půdy v České republice oseté řepkou ozimou. Zároveň se jedná o 17 % celkové výměry zemědělské půdy, kterou společnosti koncernu Agrofert obdělávají,“ říká na dotaz HlídacíPes.org Karel Hanzelka.

Agrofert podle něj jednoznačně v rámci své rostlinné produkce preferuje pěstování obilí (tvoří 47 % oseté plochy), následují plodiny jako pícniny, trávy a další olejniny (24 % oseté plochy).

„Až na třetí pozici je řepka ozimá, následovaná kukuřicí s 11 % oseté plochy,“ upřesňuje Hanzelka.

My plodiny střídáme

Zemědělský konzultant František Havlát však připomíná, že Agrofert byl jeden z hlavních lobbistů, když zemědělci prosazovali vyšší podporu pěstování řepky a kukuřice kvůli biopalivům.

Agrofert, potažmo Andrej Babiš a jeho lidé, podle Havláta odpovědnost za stav krajiny a stav půdy necítí. „Nemám pocit, že by si nějaký podíl viny připouštěli,“ říká Havlát s poukazem na postupující erozi zemědělské půdy.

Agrofert ale zdůrazňuje, že „na rozdíl od ostatních subjektů v rostlinné výrobě“ striktně dodržuje osevní postup, který bere ohled právě na ochranu půdy proti erozi.

„Zastoupení řepky ozimé vyšší než 20 % v osevním postupu znamená jediné – růst nákladů a snižování výnosu. Ekonomicky by to nedávalo smysl. Každá z plodin má totiž svoufunkci i při zacházení s hospodářskou krajinou, což se týká obohacování půdy živinami nebo jejího provzdušňování. Kromě výše uvedeného navíc platí, že řepka ozimá je velmi vhodnou předplodinou pro pšenici,“ říká Jindřich Macháček, ředitel zemědělské divize Agrofertu.

Podle ministerstva zemědělství by se výměra řepky a obilovin měla s výhledem do roku 2030 snižovat. Na druhé straně se pěstování řepky zemědělcům stále vyplácí, o biopaliva je zájem doma i v zahraničí.

„S ohledem na tato data bude pěstování řepky i nadále rentabilní a bude složité výrazněji snižovat její osevní plochy. S ohledem na snahy o snižování produkce skleníkových plynů a zvyšování energetické bezpečnosti ČR na fosilních palivech, zejména ropě ze zemí s nestabilní politickou situací, lze očekávat, že se s řepkou na našich polích budeme setkávat i v budoucnosti,“ shrnuje za ministerstvo mluvčí Ježková.