Pracovníci škol už nemají možnost přihlásit se k přednostnímu očkování proti nemoci covid-19. Ne všem to ale doposud bylo bezproblémově umožněno. Registrační systém byl jeden velký zmatek a telefonní služba nepomáhala. Se svým nešťastným příběhem se na nás obrátila paní Běla, která na střední škole v Praze vyučuje matematiku.

Paní Běla se jako většina pedagogů v České republice pokusila o registraci k očkování pomocí internetu. Po vyplnění registračního formuláře jí bylo systémem sděleno, že pořadí bude určeno podle počtu vakcín na vybraném očkovacím místě. Podle instrukcí měla následně přijít potvrzovací SMS, ta ale nepřišla.

Potvrzovací SMS měla přijít do dvou dnů. Když se tak nestalo, pokusila se paní Běla po týdnu registrovat znovu. „Poté jsem čekala asi 10 dní a když jsem zjistila z komunikace, že kolegové jsou již téměř všichni očkovaní,  zavolala jsem na 1221,“ vysvětluje svůj postup.

Na lince se paní Běla nesetkala s pochopením a byla přepojena na linku, kde jí údajně měli pomoct. „Ženský hlas nebyl příjemný, ale žádal o mé rodné číslo, že dá vše přešetřit a zavolá zpět. Po poskytnutí rodného čísla jsem se zeptala, s kým mluvím. Paní mi sdělila, že mi jméno neřekne, že je linka 1221. Odpověděla jsem, že když já jí sdělím rodné číslo, byla bych ráda věděla, komu jsem tento citlivý údaj dala, a jakou mám záruku, že mi opravdu zavolá k věci. Paní se mě arogantně zeptala, jak já plním své pracovní povinnosti, ale že ona má ve zvyku jednat solidně. A zavěsila,“ popisuje svou zkušenost středoškolská učitelka.

Následně ale paní z linky 1221 opravdu zavolala zpátky, jenže ani tentokrát neposkytla zoufalé učitelce pomoc. Z informací vyplývá, že paní Běle bylo vynadáno za její snahu o opětovnou registraci a zájem o očkování a pokračování ve výuce. Podle systému měla do dvou dnů přijít potvrzovací SMS. „Paní se mě opět arogantně zeptala, zda umím číst, že to bylo napsáno na displeji,“ popisuje paní Běla. Jenže jak už víme – žádná potvrzovací SMS nepřišla. „A opakovala mi vyloženě káravě,  že jsem si to všechno zkazila sama.“ Tím hovor skončil.

Po beznadějném čekání se pražská učitelka rozhodla na linku zavolat znovu. Tentokrát měla větší štěstí a hovořila s milou dívkou. Informace ale tak šťastné nebyly. Na místo v očkovacím centru, které paní Běla zvolila, musí čekat několik týdnů. „Dívenka mi nakonec sdělila, že je to škoda, že teď mi doporučuje jen čekat, že sice očkují denně asi 100 lidí a zaregistrovaných je 400, takže jsem logicky pronesla, že tedy to vypadá maximálně na 4 dny, ale ona opáčila, že nebo také 4 týdny,“ říká učitelka, která novou informaci těžce vstřebávala, neboť podle dostupných informací bylo na zvoleném očkovacím místě dostatečné množství vakcín. Důvod čekání jí ale sdělen nebyl.

Paní Běla ale očkování potřebovala, jelikož měla jít do školy na opravné zkoušky za první pololetí v maturitním ročníku, bez kterých nově není možné připustit žáky k maturitní zkoušce. „Já jsem byla velmi zklamaná a, přiznám se, i ustrašená. Snad k tomu přispělo i to, že jsme téměř na každé zdravotní procházce s manželem viděli mladé lidi ve věku mých studentů, kteří zcela ignorovali nařízení a v hloučcích postávali bez roušek a družném hovoru. Dokonce nás na chodníku málem porazila trojice mladíků, kteří ještě drželi láhev s alkoholem v ruce. Po těchto zkušenostech jsem se opravdu začala obávat shromáždění ve škole,“ vysvětluje učitelka.

„Východisko naštěstí přišlo dříve, než jsem se sesypala vyčerpáním ze všech událostí a náročné distanční výuky podpořeném poslední zkušeností s ‚linkou pomoci‛,“ říká středoškolská učitelka. Nyní je po více než měsíci zoufalého čekání naočkovaná – zatím pouze první dávnou.

„Ovšem nakonec jsem přece musela vyhledat lékařku, která rozhodla o nutnosti medikamentů v boji s úzkostí,“ uzavírá svůj příběh o boji s očkováním paní učitelka Běla z Prahy.