Jako by nestačil virus a jiné radosti, vynořily se ještě teď síly, které samy sebe označují za vlastenecké. V podstatě je to jen stará veteš a zbytky plesnivé komunistické ideologie, ale někoho zřejmě takové věci fascinují.
Jak jsme se dočetli v Haló novinách 11. září, brněnské pobočky vlasteneckých organizací projednaly a schválily text Brněnské deklarace. Vyjadřují v něm znepokojení nad neblahým vývojem společenského dění v České republice. Tak všichni máme někdy pocit, že vývoj v republice je neblahý. Jen se asi dost lišíme v názoru na to, v čem to má spočívat. Ódy četných wlastenských spolků nám to hned vysvětlují: „Jde především o znejisťování základů ČR ze strany některých politických sil jak zahraničních, tak i domácích. Vyústění názorů takových stran pak vede k akcentům, jako jsou např. skandální protektorátní restituce, plošné restituce církví (z nichž některé v rozhodné době ani neexistovaly), útokům na ČSR v letech 1945–48 za prezidentství Edvarda Beneše.“
To by jeden neřekl, co nás teď údajně pálí. Pak ten klenot pokračuje: „Proti těmto uvedeným excesům se podepsané organizace rozhodně staví a žádají Ústavní soud, prezidenta, vládu, Parlament ČR, aby naplňovaly dekretální právo České republiky a eliminovaly útoky zahraničních sil na republikánsko-demokratickou podstatu státu Česká republika. Městský výbor KSČM byl pověřen organizacemi, které tuto deklaraci signovaly zajištěním seznámení veřejnosti s jejím zněním.“
Ten jazyk je skutečně roztomilý a pamětníky husákovského Rudého práva musí naplnit jistou nostalgií: „Které síly a mocnosti označujeme jako státoborné? Jsou to především německý a rakouský landsmanšaft se složkami Witikobund, Ackermann-gemeinde a Seliger-gemeinde, jež se po desetiletí vměšují do právního pořádku republiky, na svých srazech štvou proti třetí republice let 1945–1948 a zejména proti dr. Edvardu Benešovi, zvanému tehdy Prezident Obnovitel nebo Prezident Budovatel…“ A tak dále. Zajímavé.
My pamětníci víme, že po celou čtyřicetiletou dobu komunistické vlády to byli komunisté, kteří ve své propagandě štvali proti prezidentu Benešovi. Takové náhlé obrácení, to je pozoruhodné. Pak jsou tam známé i méně známé klopotné obraty: „landsmané, jejich domácí obhájci a koryfejové (jako například exministr kultury, exministr zahraničí a politické strany jako KDU-ČSL, TOP 09 atd.), výpady jejich předáků, suma nehistorických propagandistických výmyslů“. Ty „výmysly“ prý odporují „historickým fundamentům oné doby, zejména Postupimské konferenci stanovující legitimitu odsunu, jenž oni nazývají lživě vyhnáním“. Tak hlavně že se setkávají u hrobu Klementa Gottwalda a tklivě na něj vzpomínají. Na člověka, který nás odevzdal zločinnému sovětskému režimu. Zapomínají, že nechal popravovat i vlastní soudruhy. To se jim už do jejich prolhané agitace nevejde.
Celkem není potřeba to blekotání celé číst. Pro naše obveselení je tam uveden i seznam oněch „vlasteneckých“ organizací:
Klub českého pohraničí
Česko-ruská společnost
Společnost česko-kubánského přátelství
Klub společenských věd
Výbor národní kultury
Levicový klub žen Dobromysl
Společnost Ludvíka Svobody
Matice Čech, Moravy a Slezska
Svaz důchodců ČR – MO Brno
Městský výbor KSČM Brno
To je, co? Pohraničníci, přátelé Ruska a Kuby, důchodci a klub Dobromysl. Vesměs zřejmě obdivovatelé režimů, kde se zavírá, mučí a lže, nostalgici po střílení vlastních občanů na hranicích a lokální bolševici.
Co na tom, že sudetští Němci se zpět žádného majetku nedožadují, že to vyhnání, i kdyby ho posvětila nebesa, bylo svinstvo založené na principu kolektivní viny a předchůdci dnešních údajných vlastenců se mstili na ženách i dětech a starých lidech. Korunou všeho je fakt, že komunisté byli kolaboranti s totalitním sovětským režimem, a když dnes někdo připomíná zákon o zásluhách Beneše o stát, je třeba taky připomenout zákon o protiprávnosti komunistického režimu.
Potěšitelné je, že rudí zombíci už nejspíš melou z posledního, když zase vytahují Benešovy dekrety.
