Ve zlomových chvílích si nezřídka klademe zásadní otázku, zda je vůle po změně větší než obava ze změny. Máme právo volby rozhodnout se podle svého přesvědčení a ustrojení, a to i tehdy, když se vše jeví jako neměnné a nepřekonatelné. Buď zůstaneme tzv. na svých, anebo se rozhodneme něco změnit. Chceme-li vidět ve světě kolem nás nějakou změnu, pak bychom tou změnou měli být my sami.
Předpokladem změny je naše schopnost adaptace na jiný stav. Změna znamená překonání našeho strachu a obav, nebát se riskovat, nebát se neznámého. Rozhodnutí o změně většinou nepřichází jako blesk z čistého nebe, obvykle je to proces. Vše kolem nás se mění, svět, jak jsme jej znali v minulosti se zcela proměnil, zrychlil, globalizoval se… Ne vždy jsou to pro nás změny k lepšímu. Vnímáme změny klimatické, vnímáme aktuální covidové ohrožení, vnímáme jiné rozložení sil ve světě, vnímáme atmosféru neklidu a nejistoty. Každá nepřejícná situace však může být i výzvou k pozitivní změně.
Můžeme změnit naše stereotypy, náš životní styl, změnit myšlení, naše společenské preference, můžeme změnit prostředí a lidi v našem životě. Některé životní změny nemusí být pohodlné, přesto mohou být nezbytné. Životní změna může být i naší životní nutností. Můžeme změnit povolání, životní priority, místo pobytu, doslova cokoliv, pokud to vnímáme jako pozitivní proměnu svého já. Změna může být zprvu těžká a komplikovaná, ale taky můžeme na konci cesty ke změně pocítit obrovskou úlevu a zadostiučinění. Jenže změna nemusí být vždy chtěná, může být vynucená okolnostmi, ale i tak nemusí změna znamenat ztrátu našeho hodnotového ukotvení a naší identity. Otevřená mysl se změně nebrání, neboť každá změna v životě nám otevírá novou cestu k bližšímu poznání sebe sama, je novou zkušeností a ukládá se v našem vědomí.
K faktické změně nestačí jen slova, jen proklamace, rozhodující jsou skutky a činy. Náš život změnou nekončí, ba naopak on změnou začíná. Právě nyní zažíváme období velkých změn, doma i ve světě. Odcházející poražení budou změnou strašit a budou vyvolávat staré duchy, budou uvádět svoje údajné zásluhy, budou válčit dál ve svých starých zákopech, aniž by uznali prohru a změnu situace. Ten sentiment po starých jakože jistotách bude část naší společnosti ovlivňovat asi ještě dost dlouho. O to více bude záležet na tom, jak důkladně a správně budou všechny avizované změny uvedeny v život. Změna je silné heslo z plakátu, ale teď se musí projevit v reálné praxi, včetně důsledného pojmenování konkrétních skutků odcházející garnitury. Změna se musí týkat nejen obsahu, ale i formy a stylu, musí být zřejmá a pravdivá. Už to nemůže být jen obal zboží. Je to již produkt sám. Změna je výměnou, vystřídáním a novou nadějí. A vždy jde o to, jak bude naplněna. Jde opravdu o hodně, tato změna nesmí být promarněna.