Místopředseda poslanecké sněmovny a první místopředseda lidovců Jan Bartošek FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Změny jednacího řádu poslanecké sněmovny, které by mohly zajistit efektivnější chod dolní komory, jsou stále ve hře. Deníku FORUM 24 to potvrdil místopředseda sněmovny a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, který diskuzi o změnách vede. Podle něj se nyní čeká na to, s jakými návrhy přijde poslanec Radek Vondráček z hnutí ANO. Bartošek tvrdí, že je nutné, aby se na změnách jednacího řádu shodla širší většina, tedy včetně současné opozice.
„Minulý týden jsem měl jednání s Radkem Vondráčkem a on mi přislíbil, že za hnutí ANO přinese návrhy, které mají šanci, že by prošly. Já jsem zastáncem toho, že u změn v jednacím řádu je důležité, aby byly trvalé a budou přijaty širší většinou,“ popsal deníku FORUM 24 aktuální stav debaty místopředseda poslanecké sněmovny Jan Bartošek s tím, že něco takového není možné řešit na sílu. Další debatu s Vondráčkem plánuje na tento týden.
Podle Bartoška zřejmě nemá šanci projít omezení práva na přednostní vystoupení, které mají například předsedové stran. „Myslím, že by bylo možné se bavit o návrzích na změny v projednávání pořadu schůze, které jsou na začátku zbytečně dlouhé, případně otevřít otázku možnosti jednat ve třetím čtení i odpoledne, to znamená středa a pátek po 14. hodině,“ přiblížil místopředseda poslanecké sněmovny.
„Jsem připraven i na diskuzi o tom, že by některé změny jednacího řádu mohly začít platit až od příštího volebního období, čímž by se některé věci daly odblokovat,“ řekl Bartošek. Podle něj celá věc naráží jednak na neochotu hnutí SPD bavit se o jakékoliv změně jednacího řádu, tak na to, že k některým změnám, které v minulosti hnutí ANO prosazovalo, se nyní nezná.
Bartošek představil návrhy změn jednacího řádu už na začátku loňského roku. Šlo především o stanovení maximální délky a počtu vystoupení či změnu rozvrhu ústních interpelací, aby nedocházelo k umrtvení činnosti poslanecké sněmovny.
„Je důležité pochopit, proč o změně jednacího řádu sněmovny diskutujeme. Jsme v situaci, kdy je možné takřka neomezeně dlouho paralyzovat jednání poslanců. A to nám přijde špatně, protože tím blokujete naplňování demokracie, uskutečňování vůle občanů. Nejde nám o jakékoliv omezování projevu poslanců. Chceme jen odstranit extrémy, tak, aby sněmovna mohla reálně fungovat, což si přeje většina poslanců i voličů,“ vysvětloval v lednu minulého roku důvody změny.
Nejvýznamnější změna, kterou Bartošek loni zmínil, se týkala projednávání pořadu schůze. Vystoupení poslance s přednostním právem by změna omezila na maximální délku 30 minut. Další poslanci by mohli vystoupit pouze v prvním jednacím dni, jen jednou a nejvýše pět minut. V dalších jednacích dnech by mohl vystoupit pouze poslanec s přednostním právem, v průběhu rozpravy ale pouze dvakrát na 30 minut.
Další loni představená změna se týkala ústních interpelací. Pro členy vlády by byly vyčleněny ve stanovených jednacích dnech, a to ve středu, čtvrtek a v pátek od osmi do devíti hodin ráno. „V současné krizové době musí být dolní komora parlamentu akceschopná, není možné ji bezuzdně blokovat. Nejde o žádné experimenty, inspirovali jsme se v řadě evropských států, kde tyto změny úspěšně fungují. Navíc mezi naše priority při schvalování změny patří, aby jednací řád podporovaly i budoucí vlády. Tedy aby s ním souhlasila i současná opozice,“ dodal Bartošek minulý rok.
Poslanecká sněmovna od začátku volebního období zažívá bezprecedentní nárůst obstrukcí ze strany opozice. Naposledy předseda SPD Tomio Okamura ve čtvrtek řečnil rekordních 10 hodin a 44 minut bez přestávky. Využil přednostního řečnického práva a ovládl řečniště na celý obvyklý jednací den s vystoupením proti koaličnímu návrhu na umožnění korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Překonal svůj loňský rekord, kdy 28. února při projednávání vládního návrhu o sporném snížení valorizace důchodů mluvil do přerušení sedm hodin a sedm minut.
V obstrukčním vystoupení se Okamura nedržel projednávaného tématu a většinu času věnoval historickému exkurzu, jak pojímal demokracii Tomáš Garrigue Masaryk. Snahy koaličních předsedajících schůze vést ho k tomu, aby mluvil k věci, však účinné nebyly. Okamura namítal, že z titulu své funkce může mluvit, o čem chce.
Okamura překonal délkou vystoupení projev někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra, který při svém znovuzvolení do čela komunistického ostrovního státu v únoru 1998 hovořil před poslanci sedm hodin a 15 minut bez přerušení.
