Klimatická změna má vliv i na čas, zjistili vědci. Tání polárního ledu totiž mění rychlost rotace Země a prodlužuje tak délku každého dne. V průběhu tohoto století zřejmě bude tempo tohoto prodlužování stále růst. Už nyní to má vliv na internetový provoz, finanční transakce nebo navigaci GPS, které spoléhají na přesné měření času.

Změny v čase způsobené globálním oteplování jsou malé, v řádu milisekund denně. V době, kdy jsme závislí na technologiích, to ale může znamenat problém. Přesný a správný čas ovlivňuje řadu systémů, jako například satelitní navigace nebo globální počítačové sítě. 

Dále čtěte

Populačního vrcholu dosáhneme kolem roku 2080, na Zemi bude 10,3 miliardy lidí

V polovině 80. let současného století dojde podle vědců na naší planetě k populačnímu vrcholu, což by mělo konkrétně znamenat…

Je to další známka obrovského vlivu, který mají lidé na planetu. „Toto je důkaz závažnosti probíhajících klimatických změn,“ řekl CNN Surendra Adhikari, geofyzik a jeden z autorů studie.

Počet hodin, minut a sekund, které tvoří každý den na Zemi, je dán rychlostí rotace Země, která je ovlivněna množstvím faktorů. Primární roli ale po tisíciletí hrál Měsíc.

Vědci již dříve zkoumali souvislosti mezi táním polárního ledu a delšími dny, ale nový výzkum naznačuje, že globální oteplování má větší vliv na čas, než se dosud předpokládalo. Pokud bude globální oteplování pokračovat tempem jako doposud, mohla by se změna klimatu stát novým dominantním faktorem.

Dále čtěte

Loňský rok byl nejteplejší v historii. Přiblížili jsme se hranici 1,5 stupně, vývoj ale ještě lze zvrátit

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus tento týden potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota…

Dopad lidské činnosti na planetu nedávno prokázal i jiný výzkum, podle kterého přerozdělení vody způsobilo pohyb osy rotace Země. Jiná studie také odhalila, že uhlíkové emise lidstva zmenšují stratosféru.

„Jako lidé můžeme vidět náš dopad na celý pozemský systém, nejen lokálně, jako je nárůst teploty, ale opravdu zásadně tím, že měníme to, jak se planeta pohybuje v prostoru a rotuje,“ řekl deníku The Guardian profesor Benedikt Soja z ETH Zurich ve Švýcarsku. „Vzhledem k našim uhlíkovým emisím jsme to dokázali za pouhých 100 nebo 200 let, zatímco řídící procesy dříve probíhaly miliardy let. To je zarážející,“ upozornil.