Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta tvrdí, že má závažné důkazy o kriminální činnosti policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Ve vzduchu visí další mediální „bomba“, která má potenciál otřást českou politikou. Zároveň Šlachta tři roky po pádu pravicové vlády přiznal, že udělal chybu, když tehdy vyvolal přehnaná očekávání. Bude se situace opakovat?

Zcela bez povšimnutí prošlo Šlachtovo skandální vyjádření pro týdeník Respekt (20. 6. 2016, „Mýtus jménem Šlachta“), které by v zemi s ukotvenou tradicí právního státu a normálně fungujícími médii vyvolalo pozdvižení. Respekt připomněl, že razie na Úřadu vlády po třech letech ještě nepřinesla žádný pravomocný rozsudek, některé části dokonce soudy zastavily či obžalované zatím nepravomocně zprostily viny.

[ctete]64831[/ctete]

Šlachta: To jsem povídat neměl

„Co se týká Úřadu vlády, na oprávněnosti zásahu trvám, na řadě věcí se dál pracuje. Ta zmínka o zlatu a milionech ale byla chyba. To jsem povídat neměl, vyvolala se tím přehnaná očekávání,“ reaguje dnes Šlachta, jako by se nechumelilo.

Nicméně právě „zmínka“ o zabavených 150 milionech korun a desítkách kilogramů zlata v souvislosti s údajným působením „zločinecké skupiny“ na legendární tiskové konferenci, den po spuštění razií čtyř stovek policistů v desítkách nemovitostí, dala celé megalomanské operaci punc mimořádné závažnosti. O tom svědčí desítky bombastických titulků té doby typu „Našli jsme 150 milionů a spoustu zlata, informoval detektiv Šlachta“. Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan tehdy činnost ÚOOZ označil za bezchybnou.

Do médií byl okamžitě implantován příběh, že policie odhalila korupci netušených rozměrů, podpořený masivními nelegálními úniky ze živých vyšetřovacích spisů. Zadržené zlato a miliony byly dávány do souvislosti s tehdy sedmi obviněnými, což se postupem času ukázalo jako čirá lež. Jisté je, že jedině zpráva podobné brizance mohla ospravedlnit tak masivní nasazení policejních sil a operativní techniky.

Tři roky po policejních raziích je jedinou soudně potvrzenou škodou státu 1,9 milionu korun, vyplacených jako náhrada škody třem bývalým poslancům za nezákonné stíhání a vazby. Aniž by kdokoli, včetně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, jemuž je podřízen výkon olomouckého vrchního státního zastupitelství, volal hlavní aktéry k odpovědnosti.

Babiš policejním informátorem

Respekt, který má tradičně ke Šlachtovi velmi blízko, zároveň potvrdil informace jiných médií, že se protimafiánský útvar s Babišem scházel a začal ho využívat jako policejního informátora. Tato policejním žargonem „schůzková činnost“ byla zahájena v době bojů Mrázka, Pitra a Babiše o Setuzu v roce 2006. V ÚOOZ byl na schůzky s ním vyčleněn detektiv Marek Foglar, kterého po odchodu Jana Kubiceho z čela protimafiánského útvaru převzal i Šlachta, a stal se jeho pravou rukou. Co je podstatné, tento detektiv později vedl vyšetřovací tým ÚOOZ zasahující na Úřadu vlády, což je dnes pro Babiše zárukou „nezávislosti“ útvaru.

Proč to připomínat právě dnes? Stejní aktéři Šlachta-Ištvan jsou odhodláni znovu zatřást politickými poměry. Poprvé byla na mušce pravicová vláda, která byla shozena bez předložení adekvátních důkazů, a dle Šlachty s „přehnaným očekáváním“. Dnes je na řadě sociální demokracie, jejíž koaliční partner hnutí ANO vydatně přitápí pod kotel. Osvědčená jakobínská dvojice podruhé pracuje v Babišově politickém zájmu, tentokrát už zcela otevřeně.

Důkazy proti Tuhému nejsou?

Server Neovlivní.cz naznačuje (22. 6. 2016), že i v tomto případě může jít o okovanými důkazy nepodloženou blamáž. Podstata „brutálního“ úniku informací při objasňování závažné hospodářské činnosti v řádech stovek milionů korun, o kterém hovoří Jiří Komárek z ostravské expozitury ÚOOZ, prý spočívá v „podezření, že nejvyšší šéf policie Tomáš Tuhý vynášel informace z vyšetřovaných kauz. Konkrétně mělo jít o IT zakázky spojené s firmou bratra sociálně demokratického senátora Tesaříka. Důkazy ale na stole nejsou a dosavadní informace ani Tuhého jednoznačně neusvědčují.“

ÚOOZ podle serveru nemá v ruce nezpochybnitelný a přímý důkaz, že Tuhý skutečně informace z živých kauz vynášel. Podle jeho vysoce důvěryhodného zdroje jde „pouze“ o podezření, které na stíhání stačit nebude.

Těžko říci, jestli mají Šlachta s Ištvanem ještě jiná esa v rukávu. Jisté však je, že se rozhodli vstoupit do otevřené války s cílem už podruhé destabilizovat politickou scénu. Ani se nechce věřit, že by zopakovali podobný scénář, jako před třemi lety, kdy vyvolali „přehnaná“ očekávání, která dnes Šlachta označuje za chybu. Nechce se věřit, že znovu v přímém přenosu vyřknou závažná obvinění, která bude obtížné v krátké době vyvrátit či potvrdit. Že už nyní svým postupem porušují zákon, je zjevné, ale to není v jejich předchozí praxi nic neobvyklého.

Anarchie a osobní msta

Nestandardní postup, kdy se aktéři policejního puče dříve obracejí na média, než podle zákona na Generální inspekci bezpečnostních sborů, budí nejhorší dojem anarchie a osobní msty krátce poté, co byla schválena jimi kritizovaná policejní reforma. Jejich chování je v polistopadových poměrech bezprecedentní a je možné jen proto, že cítí silné spojenectví Babišova autoritářského hnutí v zádech, podobně nerespektujícího standardní pravidla parlamentní demokracie.

V této souvislosti je velmi pochybné podloudné svolání bezpečnostního výboru jeho místopředsedou Bronislavem Schwarzem z hnutí ANO. Schwarze lze jako dlouholetého policistu zařadit do širšího okruhu bezpečnostní divize Agrofertu. Učinil tak v době, kdy je předseda výboru Roman Váňa (ČSSD) v zahraničí. To jen svědčí o pokračování dryáčnické politizace policejního příběhu, kterého se Šlachta s Ištvanem účastní už zcela bez skrupulí.

Hrozí „brutální“ úniky do Babišových médií?

Pokud nebudou Šlachta a další na výbor pozvaní hosté zbaveni mlčenlivosti, nelze i tak vyloučit „brutální“ únik informací do některého z médií nejspíše z okruhu Babišova impéria, kam lze dnes už zařadit i web Českého rozhlasu, obsazený výsadkem novinářů z Lidovek.cz.

Nastalá situace je po tak flagrantním torpédování základů právního státu natolik vážná, že si zasluhuje zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Nepochybně by se měla mimo jiné zabývat nestandardními postupy ÚOOZ a vrchního státního zastupitelství. A v neposlední řadě dlouhodobými nezákonnými úniky ze živých policejních spisů především do médií vlastněných ministrem financí, kolem něhož se současně kupí podezření z porušování zákona.

Je to všechno jen souhra náhod?

[ctete]64409[/ctete]