Ilustrační foto FOTO: ČTK/Chaloupka Miroslav
FOTO: ČTK/Chaloupka Miroslav
To, že ukrajinské děti berou místa ve školách českým dětem, rozhodně není pravda. Školy by potřebovaly finance na posílení a aby se ukrajinští žáci začali učit česky. Klíčové je, aby do škol doputovaly finance navíc, ty zatím nedorazily, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) tvrdí, že integraci ukrajinských dětí zvládá české školství velmi dobře. Jaký je váš pohled?
Z toho počtu dětí, který k nám přišel, což je přes 100 tisíc, jich ve školství zase tolik není. Největší nápor bude asi až od září, protože děti s rodiči tady mohou být 90 dní bez toho, aby kontaktovaly nějakou školu, a řada z nich vůbec žádnou školu nekontaktovala. Díky tomu to školy zvládají celkem dobře, protože není žádný velký nápor na rozdíl od Polska, kam přišlo Ukrajinců násobně více a není tam pro ně místo.
Závěry učiněné na základě návštěvy České školní inspekce v téměř 70 procentech všech českých základních škol, které vzdělávají 10 a více žáků z Ukrajiny, ukazují, že nenastoupily dvě třetiny ukrajinských školáků. Jsou na vlnu, u které se předpokládá, že nastane 1. září, školy připraveny?
Když se vezmou celorepublikové statistiky, tak to vypadá, že základní školy mají hodně volných míst. Nejvíce ukrajinských uprchlíků je v Praze, takže tam by mohly nastat problémy.
V polovině kontrolovaných škol se potýkají s kapacitními problémy. Jak školy nedostatek místa pro ukrajinské žáky řeší?
Největší problémy mají mateřské školy, protože byly naplněné už předtím. Průměrný počet dětí na jednu třídu v mateřské škole je 22, ze zákona je maximum 24 a na výjimku je 28 dětí. Přijímání více než 24 dětí se negativně odrazí v kvalitě, protože učitelka je na děti sama, a když tam bude mít dítě, které neumí česky, tak je to ještě o to větší zátěž. Myslím si, že tam by mohly nastat problémy.
Obecně jsou kapacity v mateřských školách malé i pro české děti. Od září tam stoprocentně očekávám problémy. Mělo by se to řešit už teď, protože když v srpnu zjistíte, že vám chybí kapacity, tak navýšení nezařídíte do měsíce. Tam bude velký problém. Když je v mateřských školách volné místo, tak ho může zaplnit i dítě, které je mladší tří let. Takových dětí bylo v září v mateřských školách 30 tisíc, což je hodně. Tyto děti nemají nárok na přijetí, ale protože byla volná místa, tak je mateřské školy mohly vzít.
Kdyby rodiče všech ukrajinských dětí, které mají na přijetí nárok, chtěli, aby navštěvovaly mateřskou školu, tak ta místa pro dvouleté děti přestanou být. Řešení bych viděl v intenzivním podpoření zakládání dětských skupin a mateřské školy moc neřešit. Dětské skupiny financuje ministerstvo práce a sociálních věcí a vypsalo výzvy na jejich zakládání. Jdou tam velké peníze a je otázka, jestli jsou obce schopné dětské skupiny založit a zprovoznit. Času do září totiž není moc.
Takže větší problém s kapacitami je podle vašeho názoru u mateřských než u základních škol?
U mateřských škol je obrovský problém. U základních to bude jen lokálně – v Praze, ve středních Čechách. Obecně je ale problém, když se budou třídy naplňovat na 34 žáků a učitel tam na ně bude sám. U mateřských škol by hodně pomohlo, kdyby tam mohla být druhá osoba, která bude umět ukrajinsky.
Na sociálních sítích se objevují informace o tom, že ukrajinské děti berou místa ve školách českým dětem. Je to pravda?
To určitě pravda není. Děti jsou v tomto školním roce přijaté a rozhodně je nikdo nevyhazuje, aby mohly nastoupit děti z Ukrajiny. Tak to rozhodně není a ani od září to tak nebude. Zdá se mi, že někam zmizely starší děti, které by měly navštěvovat střední školy. Slehla se po nich zem a střední školy jich moc nenabraly. Otázka je, kde ty děti jsou. Jsou starší a měly by třeba nastoupit do třetího ročníku. Tak kde jsou? Je to taková záhada, ale ministerstvo školství by mělo kompetenci to zjistit.
Ministr školství Petr Gazdík to vysvětloval tím, že střední škola už není povinná a tím pádem to jeho resort neřeší.
To si myslím, že je velký problém. Mateřská škola také není povinná a řeší se. Od ministerstva je to alibismus. Dětí ve věku středoškoláků sem přišlo hodně a nevíme, co s nimi je a bude. Stálo by za to to zmapovat. Základní školy jsou v pořádku, problém je ale u mateřských a středních škol. Ministerstvo školství to neřeší.
Nechalo si od ředitelů poslat informace, kolik mají volných míst, ale nic s nimi nedělá. Finanční pomoc do škol vůbec nedorazila. Nestalo se, že by přišly peníze na ukrajinské asistenty, na nárůst počtu dětí ve třídách. Zdá se mi, že nastává pravý opak. Veřejným školám ministerstvo na letošní rok seškrtalo ostatní neinvestiční výdaje až o 43 procent. Jsou to peníze na pomůcky a učebnice. Celkem se tím ušetří miliarda. Spíš vidím, že se na veřejných školách šetří, a finance tam zatím nedorazily. Od září to třeba bude víc, to nevím.
Jak dobře probíhá komunikace mezi jednotlivými školami a školkami a ministerstvem školství ohledně integrace?
Vím o tom, že ředitelé museli vyplňovat statistiky, kolik mají volných kapacit. To bylo v dubnu a to je tak všechno.
Takže podle vás ministerstvo nekomunikuje dobře?
Zřizovatelé základních a mateřských škol jsou obce, u středních škol jsou to kraje. Ministerstvo říká, že si to mají vyřešit kraje a obce. Jediné, co nechává zpracovat, jsou manuály. Od doby covidu chodí neustále nějaké manuály, což jsou právně nezávazné brožurky, které chodí do škol. Naposledy přišlo, že školy mají ukrajinské žáky hodnotit slovně. Když ale neumí česky, tak mi připadá nesmyslné psát stránkové hodnocení v češtině. Některá ta doporučení jsou absurdní.
Co by školy od ministerstva potřebovaly?
Rozhodně by potřebovaly finance na posílení a aby se žáci začali učit česky. Klíčové je, aby do škol doputovaly finance navíc, zatím nedorazily.
Ukrajinské děti mohou být podle ministra Gazdíka pro české děti přínosem. Vidíte to stejně?
Poznají spolužáka z jiné kultury, takže je to určitě obohacující. Musí se s ním naučit komunikovat a může to být obohacující pro obě strany. Učitele to ale zatěžuje enormně, protože bylo období covidu, kdy byli učitelé přetížení. Teď si mysleli, že si trochu vydechnou, a najednou musí řešit žáky, kteří neumí česky.
Jak velká výzva je ta integrace pro pedagogy?
Myslím si, že je to hodně velký nápor, a hrozí, že jsou dva roky přetěžováni a jsou ohroženi syndromem vyhoření a ze školství odejdou. Chce se po nic pořád víc a víc, ale finance navíc nedostávají. Personální podpora v podobě asistenta by jim pomohla. Jestli to učitelé zvládají, tak je to navzdory ministerstvu, než že by školám nějak výrazně pomáhalo.
Co je při integraci do českých škol pro ukrajinské děti nejtěžší? Je to jazyková bariéra?
Ideální by bylo, kdyby do září většinu času strávili tím, že se učí česky. Určitě by bylo dobré mít pro ně intenzivní kurzy češtiny, aby se mohli od září začlenit do běžné výuky. Na Ukrajině probíhá online výuka a žáci tak tráví dopoledne v české škole a odpoledne běžnou výukou, kterou by měli na Ukrajině. To je extrémně zatěžující. Nevím, jestli je dobrý nápad tlačit na ně, aby se co nejdříve integrovali.
