Když nastanou letní vedra, většina z nás se těší, jak si dá chutnou točenou zmrzlinu. Ta nám má nejen zahnat chuť na ni, ale také pomoci lépe snést urputné horko a ochladit nás „zevnitř“. Alespoň s tím počítáme, stejně jako to za samozřejmost bereme u chlazených nápojů. Podle serveru medicalxpress.com tomu však může být úplně jinak.

K ověření domněnky o tom, že zmrzlina dokáže zchladit náš přehřátý organismus, si musíme uvědomit, jak funguje termoregulace v našem těle. Ta totiž koordinuje rovnováhu mezi tím, kolik tepla člověk vyrobí a na druhou stranu kolik ho vydá.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

V horkém počasí se jako jedna z možností, jak vyrovnat teplotu „zvenku“, zdá i konzumace studených potravin či nápojů. „Poslání“ něčeho studeného, jako je zmrzlina, do žaludku, by logicky mělo pomoci snížit vnitřní teplotu. 

Odborníci ovšem upozorňují, že ochlazující účinek je velmi rychle nahrazen teplem, které vzniká při trávení a rozkladu živin ve zmrzlině. Trávení kaloricky bohaté potravy tak vede ke zvýšení tělesné teploty.

Je to ovšem stejné i se studenými nápoji? Tam se už jedná o něco trochu jiného. Chladné pití totiž skutečně může přímo ovlivnit naši teplotu. Jedná se ovšem také pouze o krátkodobý účinek a také záleží na tom, kolik toho vypijete a kolik kalorií daná tekutina obsahuje. Zde platí to samé jako u zmrzliny. Čím více kalorií, tím menší „zchlazení“ nápoj poskytne. 

Chladivé účinky studených tekutin se vysvětlují spíše jejich rehydratačními účinky. Člověk může v průměru ztratit až půl nebo jeden litr potu denně, ale v horkém prostředí se tato ztráta může zvýšit až na téměř litr a půl za hodinu. Proto je v horkém počasí nezbytné udržovat tělo hydratované. Myslet si ovšem, že „studené do žaludku“ nás zachrání od vedra, je podle odborníků pouze fáma. Když jí však budeme věřit, třeba perné letní dny přežijeme snadněji.