Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček v rozhovoru pro Seznam Zprávy zmínil myšlenku, která na první poslech zaujme, a to zvlášť dnes, kdy všechno svědčí o pravém opaku toho, co Sedláček říká. Podle autora známé publikace Ekonomie dobra a zla totiž klesá význam peněz. Jak na to ekonom přišel? Je snad pro banku, pro kterou pracuje, zisk méně důležitý než v minulosti? A sleduje vůbec svět kolem sebe, nebo je natolik vzdálený realitě, že něco takového myslí opravdu vážně? Ve skutečnosti význam peněz narůstá, a to celkem dramaticky, jak se může přesvědčit každý, kdo alespoň trochu vnímá, co se kolem děje.

Tomáš Sedláček ve zmíněném rozhovoru uvádí: „Určitým způsobem význam peněz postupně klesá již delší dobu. A uvědomuji si, že pořád je tu velká skupina lidí, pro kterou mít, nebo nemít sto korun je propastný rozdíl. Takže peníze nezmizí, jen pro čím dál větší část společnosti budou méně významné.“

Na jiném místě k tomu Sedláček říká následující: „Tím, jak jako společnost bohatneme, se stále zmenšuje skupina lidí, byť je pořád významná, která skutečně bojuje o přežití. Ale v celkovém pohledu postupně vyprchává imperativ 90. let neustále se hnát za více a více výdobytky nebo penězi. Postupně je pro nás důležitější volný čas a ten jsme s pandemií dostali v míře až příliš vrchovaté. Ve chvíli, kdy se vyváží, že budeme částečně v práci a částečně doma, nebudeme pociťovat méně štěstí.“

Sedláčkovy úvahy jsou pozoruhodné v tom, jak se vůbec nepotkávají s tím, co na vlastní kůži zažíváme a co také dnes a denně můžeme sledovat ve všech médiích či na sociálních sítích. Restaurace, služby a převažná část obchodů je zavřená, řeší se různé kompenzace, ošetřovné, kurzarbeit, nemocenská atd. Velmi rychle nárůstá státní dluh. Loňský rozpočtový schodek byl rekordní a letošní nebude o nic lepší. Ekonomové varují, že bez konsolidace veřejných financích se velmi brzy dostaneme do velkých problémů.

Navíc tady máme časovanou bombu v podobě důchodového systému, který se ocitne za několik let pod obrovským tlakem vlivem odchodu silných ročníků do penze. Kromě toho všeho stále ještě nevidíme celou ekonomickou spoušť, kterou pandemie koronaviru napáchala a ještě napáchá. Leckoho to ještě velmi bolestivě zasáhne.

Nesamozřejmé peníze

Společným jmenovatelem toho všeho jsou samozřejmě peníze a každý, kdo má alespoň základní kontakt s realitou, si uvědomuje, jak velký význam mají. A dnes ještě větší než před koronavirem, protože nemalé části společnosti se jich už nyní nedostává a zbytek si zvyká na to, že budoucí vyhlídky nejsou vůbec bez mráčků a naopak jsou plné nejistot a průšvihů, které bude nutné řešit. To vše zvyšuje důležitost a význam peněz.

Dále čtěte

Komunistka si stěžuje na globální vysavače, Babiš jí nevadí a straší, že se staneme elektronickými otroky

Kromě sledování toho, co říkají předsedové a vrcholní představitelé politických stran, je čas od času dobré nahlédnout do myšlenkového světa…

Tomáš Sedláček očividně vychází z toho, že spolu s tím, jak společnost jako celek bohatne, mění se její hodnoty a penězům přikládá stále menší a menší význam, byť ekonom uznává, že pořád existují lidé, pro které je každá stovka dobrá.

Sedláček ale jednak opomíjí to, že čím více peněz člověk má, tím se zvyšují i jeho nároky a vůbec to tím pádem neznamená, že by pro něj peníze ztrácely na významu. Naopak si často teprve spolu s tím, jak přicházejí, uvědomí, jaké všechny možnosti mu otevírají. Oceňuje to, že si může dovolit něco, co si dříve dopřát nemohl. Snaží se zajistit si úsporami a investicemi to, aby si tuhle vyšší životní úroveň mohl udržet i později ve stáří atd.

Hlavní makroekonomický stratég ČSOB sice upozorňuje na to, že se ve společnosti snižuje potřeba hromadění věcí a hédonistické potřeby se přesouvají do virtuálního prostoru, ovšem opomíjí to, že i tam jejich naplňování stojí peníze a často ne úplně málo, takže jejich význam rozhodně neklesá.

Jistě jsou lidé, kteří na peníze nehledí, nepovažují je za důležité a nevnímají jejich hodnotu, relativně snadno je vydělávají a ještě snadněji utrácejí. Asi právě od nich se odvíjí Sedláčkův dojem, že důležitost peněz se v očích lidí snižuje a přednost před nimi dostávají jiné hodnoty. Ono ale stačí, aby si tito lidé pořídili děti, hypotéku nebo se jim několikrát v řadě zvýšil nájem a jejich vztah k penězům se může snadno změnit, respektive stačí, aby jim došlo, že přítomnost peněz v jejich životě není tak samozřejmá, jak si myslí.

Peníze a svoboda

Ne, peníze pro drtivou většinu společnosti důležité být nepřestaly a ani nepřestanou, stejně jako se nesníží například význam elektrické enegie, a pokud by k tomu došlo, byla by to spíše známka úpadku než čekoholi jiného, a rozhodně ne pokroku, jak se snaží sugerovat Sedláček.

Dále čtěte

Kdo čeká na konec tradičních stran, ten se načeká. Mají totiž hodně tuhý kořínek

Ten názor se stále znovu a znovu objevuje a před volbami do poslanecké sněmovny se to bude dít ještě častěji:…

Peníze jsou jistým druhem energie, který můžeme využít k naplnění svých potřeb, ale také tužeb a snů. Rovněž jsou úzce spojeny se svobodou, což je neméně zásadní věc. Dokonce by se dalo říct, že peníze minimálně zčásti znamenají svobodu.

Tomáš Sedláček má zjevně pocit, že peníze pro stále větší množství lidí už nejsou tak důležité jako v minulosti, protože jimi už neměří své štěstí, což podle něj zřejmě platilo dřív, když naše společnost byla chudší.

Těžko říct, jestli občané měřili své štěstí penězi více v 90. letech, kdy se po dlouhé době mohli s jejich pomocí v mnoha ohledech nově realizovat a kupovat si zboží, které předtím nebylo, a nebo v současné době, kdy nemalá část společnosti splácí vysoké hypotéky, platí neméně vysoké nájmy a snaží se udržet si svůj životní standard, nebo ho dále zvyšovat. Klíčové je však to, že lidé význam peněz nepodceňovali tehdy a nepodceňují ho ani dnes a uvědomují si, že jsou zásadním prostředkem na cestě k tomu, aby žili takový život, jaký chtějí.