Jen křehká linka jediné stavby spojuje pevninské Rusko s okupovaným poloostrovem Krym. V průběhu války na Ukrajině se stala životně důležitou zásobovací tepnou, po které proudí ruské zbraně, vojáci i vybavení. Ukrajinci se most již několikrát pokusili zasáhnout a podařilo se jim ho načas také částečně vyřadit z provozu. Jeho zničení by mohlo vést ke zvratu v celé válce, myslí si bývalý velitel amerických sil v Evropě, generál Ben Hodges.
Kerčský nebo také Krymský most je se svými 19 kilometry nejdelším mostem v Evropě. Je dvojitý neboli sdružený. Kromě čtyřproudové silnice obsahuje také železniční část se dvěma kolejemi. Rusko ho uvedlo do provozu s velkou slávou v roce 2018, čtyři roky po své nelegální anexi ukrajinského poloostrova, za osobní přítomnosti prezidenta Vladimira Putina. Po vypuknutí války na Ukrajině se stal klíčovou tepnou pro zásobování Krymu a také pro ruskou vojenskou logistiku. Ukrajinci o něm často hovoří jako o černé stavbě, která bude dříve či později odstraněna.
První pokus o zničení Kerčského mostu zosnovaly patrně ukrajinské tajné služby 8. října loňského roku, den po Putinových narozeninách. Brzy ráno na mostě explodoval kamion, a to právě ve chvíli, kdy ho míjel vlak vezoucí palivo. Výbuch poškodil silniční konstrukci. Dvě mostní pole se zřítila do moře. Exploze způsobila požár vlaku, jehož hořící palivo poničilo železniční část mostu. Ten pak nemohl být několik měsíců plně využíván, a to až do února letošního roku, kdy byl opraven a jeho provoz plně obnoven.
Ukrajina se o útoky na most pokusila od té doby opakovaně, zejména s využitím námořních dronů. Rusko zkonstruovalo masivní bariéry, které mají jeho konstrukci ochránit. Brání ho všemožné systémy námořní i protiletecké obrany a země ho nadále využívá k dopravě všeho potřebného materiálu na frontu. Alternativou sice může být pozemní trasa vedoucí na Krym okupovanými územími, tzv. „pevninský most“ na jihu Ukrajiny, ten se však v některých místech nachází poměrně blízko frontové linie, a proto je považován za značně nespolehlivou.
„V současnosti je ruská okupace Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny z velké části udržována vojenskými silami a dodávkami transportovanými přes (Kerčský, pozn. red.) most,“ píšou na webu Foreign Affairs autoři obsáhlého článku v čele s bývalým velitelem amerických jednotek dislokovaných v Evropě Benem Hodgesem. Zničení mostu by prý ruským jednotkám způsobilo ohromné logistické problémy a dramaticky by zvýšilo pravděpodobnost totálního zhroucení ruské obrany na jižní Ukrajině.
Země ovšem zatím nemá k dispozici prostředky, které by se pro zničení či větší poškození ruského mostu daly využít. Rakety ATACMS, které obdržela od USA, jsou vyzbrojeny hlavicí, jež po zásahu uvolní bezmála 950 menších kusů submunice. Je ideální pro ničení letadel na letištích či živé síly nepřítele, bytelný most z betonu a oceli proti ní však obstojí. Významně poškodit, či dokonce zničit Kerčský most by tedy tyto rakety dokázaly. USA je ale nedodaly s hlavicemi vhodnými pro podobný druh úderu.
Německé řízené střely s plochou dráhou letu Taurus s hlavicí vyrobenou pro ničení obzvláště silných nepřátelských opevnění mají podle Hodgese největší možnost zničit jeden či několik mostních pilířů, a tím i most samotný. Právě tyto zbraně Ukrajina od Německa již dlouho žádá, doposud ale marně vzhledem k tomu, že se Německo obává ruské reakce a možné eskalace nepřátelství.
Přesvědčit Němce by podle Hodgesova mínění měl americký prezident Joe Biden, jehož zákon na uvolnění válečné pomoci Ukrajině blokuje americký kongres, to ale neznamená, že by nemohl Ukrajině vyjít vstříc jinak. „Neexistuje důvod, proč by prezident a jeho administrativa neměli použít veškeré páky k tomu, aby přesvědčili nebo přinutili Německo a další spojence v NATO k posílení jejich podpory Ukrajině v této kritické chvíli,“ říká Hodges.
Cílem spojenců by podle něj neměla být proklamovaná „podpora Ukrajiny tak dlouho, jak bude potřeba“. Místo toho by měli udělat všechno pro to, aby bylo Rusko poraženo tak rychle, jak je to jen možné. Vyřazení Krymského mostu, přestože jde o velmi obtížnou výzvu, je podle něj správnou cestou, jak toho dosáhnout.