Současná situace kolem války vedené Ruskem se podobá zvláštnímu druhu obchodu, píše politolog Vladimir Pastuchov. Žádné jednání neprobíhá, samotná myšlenka takového jednání je přinejmenším sporná a strany jednají v rámci vyjednávacích algoritmů, z nichž hlavním je taktika zvyšování sázek.
„Putin chce v rámci vyjednávání jednat o anexi území na principu ‚vezmu si tolik, kolik mi projde‘. Biden zvyšuje sázky na ATCMS a zabavování majetku. Putin tradičně reaguje návratem k primární triádě: demilitarizace, denacifikace a desatanizace (zničení nezávislého ukrajinského patriarchátu). Sunak na to reaguje povolením úderů britských zbraní na území ‚kanonického Ruska‘, a Macron dokonce navrhuje uvažovat o zavedení vojsk NATO na Ukrajině. Putin neváhá resuscitovat Lukašenka, který začne po Bělorusku přesouvat jaderné hlavice. A to vše stále ve virtuálním prostoru,“ píše politolog.
Pastuchov soudí, že tak vzniká zvláštní situace, kdy cílem stran je dosáhnout dohody a zlepšit vyjednávací pozici, ale vyjednávací manévry vedou ke gigantické eskalaci konfliktu, kterou ale nikdo nebere vážně. Všichni jsou si jisti, že je to v zájmu míru a posílení vyjednávací pozice. Pak se v jednom okamžiku ukáže, že „sázky jsou již zafixovány na nejvyšší možné pozici“, tedy na linii přímé účasti Západu v konfliktu na jedné straně a připravenosti Ruska použít jaderné zbraně na straně druhé. Deeskalace podle politologa není možná bez ztráty tváře „a ztráta tváře není levným politickým potěšením a ne každý si ho může dovolit“.
V takové situaci by se jakákoli náhodná „neplánovaná“ eskalace podle něj mohla ukázat jako fatální. „Jednoduše řečeno, zničení Krymského mostu, které se zdá být otázkou času (v tom smyslu, že pokud se konflikt protáhne, dříve či později k němu dojde, když ne ostřelováním, tak sabotáží), postaví Kreml do situace, kdy bude muset vymyslet odpověď, která bude v očích vlastního obyvatelstva uznána jako adekvátní důkaz síly.“
Scénáře takové odpovědi jsou nejspíš již dávno připraveny a s největší pravděpodobností tato odpověď povede k šokujícímu počtu civilních obětí. To vyvolá otázku pro politické vedení Západu: „Na jaká další znamení, signály čekáte, abyste mohli realizovat všechny ty sliby (rozmístění vojsk, údery na Rusko), které jste tak snadno dali v očekávání, že je nikdy nebudete muset uskutečnit? Výsledkem bude, že velká válka začne přirozeně a nenuceně jako pokračování politiky appeasementu,“ uzavírá Vladimir Pastuchov.