Miloš Zeman a Vratislav Mynář FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Český prezident Miloš Zeman se už jenom krytím kriminálních aktivit svých spolupracovníků dlouhodobě pohybuje po obou stranách hranice trestného činu velezrady. České politické strany se ale v rozporu se svojí ústavní rolí raději dívají jinam.
Tuzemští politici ve vztahu k Zemanovi nechtějí vyvolávat ústavní konflikt, spokojí se s občasným upozorňováním na jeho neschopnost spolupracovat a raději trpně čekají na ještě více než rok vzdálený konec prezidentského mandátu. Jedinou čestnou výjimku nabídl dvakrát senátní výbor pro bezpečnost a jeho předseda Pavel Fischer.
Opatrnické vedení horní komory i většina senátorů dnešní vládní koalice ovšem jejich zprávy vždy bezpečně zablokovaly.
V posledních dnech však Zemanem za všech okolností hájené osazenstvo Kanceláře prezidenta republiky překročilo Rubikon, když v obavě před vyšetřováním zacházení s utajovaným dokumentem Bezpečnostní informační služby provedlo mimořádnou skartaci více než pěti set dokumentů.
Mezi ně se prý „omylem“ dostal i onen utajovaný dokument BIS. Konstatování o účelové skartaci je na nejtenčí možné hranici mezi nejvyšší mírou pravděpodobnosti a jistotou.
Zákon pro Zemanovy oblíbence
Nakládání s utajovanými dokumenty je totiž řízeno velmi precizními zákonnými texty, především zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Stejně přísné jsou předpisy o skartaci dokumentů v utajovaném režimu, obsažené v zákonu č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě.
Pokud tedy Miloš Zeman opět spěchá zachraňovat svoji hradní kamarilu (vlivná skupina osob ovlivňujících rozhodující osobnosti), měl by si oba zákony nejprve přečíst. Nemohl by pak prohlásit: „Připomíná mi to špionománii. Jestliže někdo nese nějaký papír prezidentovi, tak to ještě neznamená, že to četl.“
Nechtěně totiž přiznal možnost, že v rozporu se zákonem mu utajovaný dokument přinesl člověk bez zákonem požadované bezpečnostní prověrky a v otevřené obálce, či dokonce bez ní.
Obě možnosti představují porušení zákona. Pro prezidenta snad zákony neplatí? A jen proto, že by si to tak Miloš Zeman přál, neplatí ani pro jeho oblíbence, i kdyby byli trestně stíhaní, jako ředitel jeho kanceláře Vratislav Mynář?
Nesmyslných tvrzení KPR i prezidenta je v tomto skandálu celá řada. Nemá ani cenu je všechna rozebírat. Všechna čtyři prohlášení prezidentské kanceláře, týkající se této věci, mohou proto soutěžit jen v anketě o nejslabomyslnější výmluvu roku.
Toho nejhoršího si však všimněme důkladněji.
Hrad jako bezpečnostní riziko
Podle zákona může takzvané „skartační řízení“ proběhnout výhradně na základě „skartačního návrhu“ původce písemnosti, v našem případě tedy Bezpečnostní informační služby.
Protokol o provedení skartačního řízení musí obsahovat detailní soupis skartovaných písemností, včetně, a to je mimořádně důležité, vyznačení zrušení stupně utajení. Utajovaný dokument je povoleno skartovat až po zrušení i toho nejslabšího stupně utajení, a o tom rozhoduje výhradně původce dokumentu, tedy opět BIS. Hrad do tohoto procesu nemá co mluvit.
Takže bude stačit, když se sněmovní bezpečnostní výbor soustředí na jedinou otázku – Navrhla BIS skartaci dokumentu a v souladu se zákonem předtím zrušila jeho utajení?
Výmluva o „skartaci omylem“ je jenom třešničkou na dortu mocenské hlouposti. Dokumenty ve stupni utajení musejí být podle zákona drženy ve zvláštním prostoru, odděleně od ostatních písemností, a zacházet s nimi mohou jen osoby s příslušnou bezpečnostní prověrkou.
Takže buď v KPR nemají takzvanou tajnou spisovnu, nebo si vymýšlejí. V každém případě Hrad znovu a znovu potvrzuje, že jeho současné osazenstvo představuje zásadní bezpečnostní riziko a ohrožení zájmů České republiky.
On totiž zákon, jen tak mimochodem, přímo definuje i „bezpečnostní rizika“, a pod písmenem h) je právě „porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací“. Zemanovo pábení o tom, že je vlastně jedno, kdo ten tajný dokument přenáší či převáží, hlavně, když si ho nepřečetl, jen potvrzuje, že je čeho se obávat.
Zabránit celoevropské ostudě
Vláda i koaliční strany jsou v nezáviděníhodné patové situaci. Vrchní velitel české armády otevřeně podporuje jakýkoliv krok agresivního ruského prezidenta, který nechal Českou republiku prohlásit za „nepřátelský stát“ a poslal na naše území agenty k páchání teroristických činů.
Násilná okupace Krymu, stejně jako vytváření „samostatných“ militarizovaných „republik“ ukradených Gruzii a Ukrajině jsou v pořádku. Sto třicet tisíc ruských vojáků v útočných formacích v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic nestojí panu Zemanovi za zmínku, ale když Severoatlantická aliance v reakci na tak nevídané agresivní jednání přesouvá symbolické tři tisíce vojáků do východní Evropy, varuje před „harašením zbraněmi“.
Prezident a jeho spolupracovníci jsou agenty ruských imperiálních ambicí a jednají proti zájmům demokracie a českého státu. Pokud vláda nemá odvahu se takovému ohrožení zájmů České republiky otevřeně postavit, může alespoň prezidenta na zbytek jeho mandátu izolovat a zamezit předávání zpravodajských informací na Pražský hrad.
Parlament může jediným usnesením výrazně snížit přehnaný rozpočet Kanceláře prezidenta republiky a zrušit pro potřeby státu zcela nesmyslnou a desítkami milionů dotovanou Lesní správu Lány.
Vláda může zabránit celoevropské ostudě a zamezit konání summitu členských zemí Evropské unie na Pražském hradě. A pokud poslancům ještě zbude trocha odvahy, mohli by ustavit vyšetřovací komisi, která by se pokusila vysvětlit, jak je možné, že prezident, který tvrdí, že onu skartovanou utajovanou zprávu BIS viděl až šest dní po jejím doručení na Pražský hrad večer sedmého dubna 2021, prý nevěděl nic o tom, že tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček už v ten samý den odvolal za zády ministra zahraničí velvyslance Pivoňku z Moskvy do Prahy „na konzultace“.
Nebo proč, opět ještě před tím, než si dokument přečetl, prohlásil v rozhovoru pro bulvární Blesk, že nebude zdržovat odvolání ministra zahraničí Petříčka. A tak dále. S prominutím, a nedej Bože, ono by to nakonec mohlo vypadat, že nám „pan prezident“ lže.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
