Československo v roce 1919 odsouhlasilo pomoc ruským uprchlíkům, kteří ze své vlasti uprchli před bolševickým terorem. Tuto nabídku využily desítky tisíc lidí. Nastal čas ji zopakovat.
Byl to čin, na který můžeme být právem hrdi. Tehdejší Československá republika nabídla možnost nového života emigrantům z Ruska, kteří v něm nemohli žít za komunistické diktatury. Naše země měla zájem hlavně o vzdělané lidi, kteří by byli pro ni přínosem, ekonomy, inženýry, vědce, ale podporovala rovněž spisovatele, herce a další umělce. Zhruba šesti tisícům ruských a ukrajinských studentů umožnila vystudovat.
Původně mělo jít o dočasnou pomoc, protože se ve dvacátých letech minulého století předpokládal pád sovětské vlády a tito lidé měli po návratu do své původní vlasti obsadit kvalifikovaná místa ve státní správě. Jelikož se však rudý režim udržel, původně zamýšlená krátkodobá emigrace se změnila v emigraci dlouhodobou. Tito lidé měli být asimilováni do československého státu, zároveň s tím, že by si udrželi své kulturní tradice. V Praze tehdy existovaly ruské školy, působily ruské vědecké společnosti, hrála se ruská divadla, pořádaly koncerty významných ruských interpretů, výstavy ruských malířů, atd.
Tato akce byla pro náš stát užitečná, Československo díky ní získalo pilné a chytré lidi. A jak se říká, historie se opakuje. Česká republika by se mohla stát domovem pro ty Rusy, kteří nechtějí žít v současném téměř diktátorském Rusku. Je pravdou, že režim prezidenta Vladimíra Putina není tak krutý, jako byla éra rudého teroru po listopadu 1917, v níž komunisté zavraždili desítky milionů lidí, ale i nyní Kreml postupně „utahuje šrouby“. Opozice je kriminalizována, jejím zástupcům je pod vykonstruovanými příčinami znemožněno kandidovat ve volbách, nevládní média jsou razantně omezována a lidé jsou zavíráni do vězení i za sebemenší nesouhlas s vládnoucím režimem v Moskvě.
Nelze se tedy divit, že Rusko každoročně opouští velké množství (a to hlavně vzdělaných) lidí. A těmto lidem by mohla Česká republika nabídnout druhý domov. Samozřejmě by se musela udělat nějaká selekce, aby se k nám například nedostali obyčejní kriminálníci. Nicméně odpůrci Putinova režimu jsou převážně lidé chytří a vzdělaní, kteří cestují po světě, vyznají se, a proto na ně hloupá putinovská propaganda o tom, jak je v Rusku nejlépe, neplatí. Tito Rusové patří k blízkému civilizačnímu okruhu, jsou nám jazykově blízcí, schopní, pracovití, mívají solidní vystupování a pro naši zemi by tak byli značným přínosem. Proto bychom jim měli, pokud o to budou stát, podat pomocnou ruku.