Podle televizní stanice HRT chorvatský prezident Zoran Milanovič v dnešním druhém kole prezidentských voleb obhájil svůj mandát. Průzkum u volebních místností uvádí, že získal 77,86 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. Milanovičův soupeř, lékař, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac, kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), podle stejného zdroje dostal 22,14 procenta hlasů.

Agentura AP o Milanovičovi píše jako o otevřeném kritikovi západní pomoci Ukrajině, která se skoro tři roky brání ruské invazi. Jde o nejoblíbenějšího politika v Chorvatsku, který bývá kvůli svému bojovnému stylu komunikace s oponenty přirovnáván ke zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Posledních pět let byl Milanovič téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovičem (HDZ), jehož obviňuje ze systémové korupce a o němž mluví jako „o vážné hrozbě pro chorvatskou demokracii“.

Dále čtěte

Musíme Slovany přesvědčit, aby na Západě dostaly k moci nám loajální vlády, píše ruský politolog

Současná ruská oficiální ideologie operuje se slovanstvím jako důležitou hodnotou a Rusko považuje za zemi, která má Slovany vést a…

Podle Plenkoviče jde v dnešních volbách o budoucnost Chorvatska v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Milanoviče označuje za proruského politika a za ohrožení pro ukrajinskou mezinárodní pozici. Podobně se vyjádřil i Primorac, když šel dnes hlasovat. Ve volbách se podle něho rozhodne „o budoucnosti Chorvatska, … o budoucnosti naší vlasti, našich občanů a směru, kterým se země vydá“. O Milanovičovi říká, že jeho jedinými zahraničními spojenci jsou bosenskosrbský separatistický lídr Milorad Dodik, maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin.

Politický analytik Višeslav Raos agentuře AP řekl, že Milanovič nemá motivaci, „proč by se měl snažit někomu zalíbit nebo se ovládat“. Nevidí naději, že po jeho opětovném zvolení by se kontakty s Plenkovičem zlepšily. „Když neexistovala žádná spolupráce s premiérem v uplynulých pěti letech, proč by tomu mělo být teď jinak?“ podotýká.

Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.

Primorac vstoupil do politiky začátkem tisíciletí a působil jako ministr školství ve vládě vedené HDZ. V roce 2009 bez úspěchu kandidoval v prezidentských volbách, pak se soustředil zejména na svoji akademickou kariéru a přednášel na univerzitách ve Spojených státech, Číně a Chorvatsku.

Milanovič odmítá, že by zastával proruské názory, ale AP připomíná, že loni zablokoval vyslání pěti chorvatských vojáků na misi NATO v Německu nazvanou Bezpečnostní podpora a výcvik pro Ukrajinu. Slibuje, že by nikdy neschválil nasazení chorvatských vojáků v rámci případné alianční mise na Ukrajině. Podle Plenkoviče a jeho vlády přitom žádný takový návrh neexistuje.