Z působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí se bude muset státní pokladna zotavit. Problém je, že po něm nastupuje člověk, který Babišovy kroky včetně rámcově připraveného rozpočtu na příští rok chválí.

Namátková kontrola z NKÚ odhalila v účetnictví ministerstva za rok 2015 nesrovnalosti ve výši nejméně 240 miliard korun. Zčásti se přitom z principu muselo jednat o vědomé falšování a zčásti se zřejmě jednalo o chybnou metodiku. Navíc absolutně selhaly vnitřní kontroly, pokud vůbec probíhaly. Neznáme tak ani skutečný stav hospodaření státu.

Rozpočet na rok 2018 počítá navzdory růstu ekonomiky s deficitem 50 miliard, přestože Babiš dříve sliboval vyrovnané hospodaření od roku 2017 dále. Původně totiž sliboval, že bude státní finance řídit jako finance firemní. Přitom hned v prvních dvou letech využil většinu rezervy vytvořené vládami dřívějšími (dokonce včetně levicových). S volnými penězi, které zrovna nebylo krátkodobě třeba na nic použít, hospodařili Babišovi lidé efektivně, ale zároveň poměrně hodně riskantně.

Stav hospodaření státu za leden až duben 2017 je meziroční propad o 24 miliard. Navíc vláda rekordně podceňuje investice (oproti minulým vládám i oproti soukromému sektoru). Investice jsou přitom nadějí pro budoucnost, takže se takový přístup České republice z dlouhodobějšího pohledu vymstí. Navíc za leden až duben 2017 klesly vládní investice o více než 60 % oproti roku předchozímu. Vláda už v roce 2014 zrušila také zdaleka největší investici, dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně, připravenou vládami předchozími.

Za rok 2016 se sice vláda chlubila přebytkem, ten však byl způsoben výhradně fondy z Evropské unie. Kromě toho z krátkozrakého pohledu pomohl i zmíněný útlum investic a znehodnocování českých úspor Českou národní bankou.

Tohle všechno jistě přispívá k nečekaně pomalému růstu ekonomiky za situace, kdy máme velmi nízkou nezaměstnanost.