Závěrečná zpráva kontrolní mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o šetření konfliktu zájmů může na povrchního čtenáře působit mírnějším dojmem než známé pasáže auditorů Evropské komise. To by byl omyl. Naopak máme před sebou první jmenovitý výčet konkrétních osob, které se svým aktivním vystupováním či pasivitou podílejí na zakrývání oligarchického systému ždímání evropských dotací. Europoslanec Mikuláš Peksa popsal svůj dojem pro deník FORUM 24 lapidárními slovy: „Česká státní správa je zglajchšaltovaná a orbánizovaná. Kdo měl páteř, tak v ní už není.“
Europoslanci se totiž nesnažili o nový audit, který by přinesl další důkazy o konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, jenž podniká a pobírá dotace zároveň s výkonem veřejné funkce, což odporuje zákonu. Spíše zjišťovali na českých ministerstvech, jaké nástroje a kontrolní procesy používá státní správa, aby zabránila konfliktu zájmů a postupovala nezávisle na vlivu konkrétních osob.
Lze to přeložit i tak, že zjišťovali, jakým úředním postupem a skrze jaká opomenutí dochází k tomu, o čem již víme z auditů, tedy k neoprávněnému přidělování dotací. Ptali se více než dvaceti úředníků a výsledný dojem je pro naši zemi velmi ostudný.
Fenomén, na který europoslanci narazili, pojmenovává zpráva zahanbující větou: „V oblasti řešení střetu zájmů nepanuje kultura zodpovědnosti.“ Část úředníků tvrdila, že nemá kompetence, jiní zase sdělovali, že z jejich hlediska je v Česku všechno systémově v pořádku. Ti nejkreativnější přicházejí s vysvětlením, že v Česku platí odlišné pojetí práva. Připomeňme, že podle nedávného nálezu Ústavního soudu ohledně konfliktu zájmů toto vysvětlení neobstojí. Právní řád EU je součástí českého práva.
Na rozdíl od oficiální zprávy vyšetřovací mise Evropského parlamentu si nemusíme brát servítky korektnosti a můžeme říci rovnou, že naši úředníci sice nevykazují kulturu zodpovědnosti, ale za současnou situaci nesou minimálně morální odpovědnost. Pojďme si připomenout, kdo konkrétně sehrál před kontrolní misí své nedůstojné divadlo, jehož cílem bylo jediné, tedy krýt dotační byznys předsedy vlády.
Tak jednak to byla skupina úředníků na ministerstvu financí, tedy náměstci ministryně Schillerové Lenka Dupáková, Tomáš Vyhnánek a vrchní auditor Stanislav Bureš. Vyhnánek byl na financích již náměstkem samotného Babiše a proslavil se tím, že nechával v Bruselu zjišťovat podrobnosti o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo úřadem pro boj proti podvodům OLAF, což bylo zjevně protiprávní. Auditor Bureš se proslavil ještě více. Poslal totiž Evropské komisi stanovisko, že nelze zjistit, zda v kauze Čapí hnízdo došlo k dotačnímu podvodu.
Skupina úředníků na ministerstvu financí se snažila vyvléct ze zodpovědnosti v krajně nedůstojné atmosféře. Kupříkladu tvrdili, že auditní a certifikační orgány mají omezené kapacity, a na dotaz, jak předcházejí možnému konfliktu zájmů u žadatelů o dotace, prohlašovali, že často stačí pouze čestné prohlášení. Nebyli schopni říci, zda pracují s registrem konečných vlastníků firem, a ani nesdělili, jak často vyžadují pro ověření podkladové dokumenty, z nichž by šlo identifikovat skutečného vlastníka firmy. Europoslanci si z jednání odnesli podezření, že obsazování míst v kontrolních orgánech se děje tak, aby nikdo nemohl odmítnout plnit pokyny, jež jsou v rozporu s kodexem nezávislosti, nestrannosti a ochrany veřejného zájmu.
Na ministerstvu pro místní rozvoj vedla skupinu státních úředníků náměstkyně ing. arch. Daniela Grabmüllerová, MBA, Ph.D. Její parta europoslancům sdělila, že řízení plateb ani kontrola možného střetu zájmů není v kompetenci tohoto ministerstva. Protože ale správnost vyplácení dotací zde berou velmi vážně, tak prý vytvořili „systém výstražných světel“ pro sledování „horizontálních rizik“. Riziko možného střetu zájmů ale mezi tato horizontální rizika jako na potvoru zahrnuto nebylo. Členové delegace odešli s dojmem, že v Česku nepanuje v oblasti střetu zájmů žádná kultura odpovědnosti.
Pozoruhodné bylo podle zprávy setkání s ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu Martinem Šebestyánem (na úvodní fotografii vpravo). Ten delegaci sdělil, že za kontrolu střetu zájmů je zodpovědný on. Jeho lidé provádějí důkladné audity, a kdyby došlo k nějakému problému, tak by dotace určitě vyplaceny nebyly.
Šebestyán staví situaci tak, že europoslanci byli vlastně uvedeni při pověstech o konfliktu zájmů premiéra Babiše a ministra zemědělství Tomana v omyl. Jeho úřad je prý nezávislý a personální obsazení fondu má předbabišovskou kontinuitu. Šebestyán má také jasný názor, že vyplácení dotací mamutím firmám není žádný problém a malé a střední podniky nejsou oproti nim v žádné nevýhodě.
Vysoký podíl půdy v rukou velkých firem je podle něj v Česku daný historickými okolnostmi. Jinými slovy: Šebestyán nevidí v ničem žádný problém a je úplně nezávislý. Jenom ta jeho „nezávislost“ má čistě náhodou právě takovou podobu, která se náramně hodí Babišovi a Tomanovi. To mají tedy se Šebestyánem velké štěstí, že.
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková delegaci sdělila, že nad Babišovým problémem hodně přemýšlela a radila se s právníky. Proto má jasno. Vidí totiž celý problém v odlišném nahlížení práva. Zatímco právní systém v ČR je prý „pozitivistický“, tak v EU je naopak postavený na obecných pravidlech. Delegace od ní odešla s pocitem, že v Česku není žádná snaha zavádět platné směrnice Evropské unie.
Máme to jako na dlani. Lidé, kteří kryjí dotační byznys předsedy vlády, nemají páteř a myslí si, že lze jejich zodpovědnost za toto do očí bijící pošlapávání práva nějak zakrýt a rozmělnit. Mýlí se. Jejich morální odpovědnost je jasně popsatelná a lze ji posuzovat jmenovitě. Někdo jen mlží, jiný lže a někdo zase dělá mrtvého brouka. Dohromady je ale na tyto lidi opravdu hrozný pohled. Docela obyčejně zrazují náš stát a jeho demokratické uspořádání ve prospěch zájmů jedné mocné soukromé osoby.