Ukrajina se již skoro týden brání nevyprovokovanému ruskému útoku. Ruské rakety dopadají na ukrajinská města včetně metropole. Boje trvají na všech frontách a prezident Zelenskyj řídí stát z Kyjeva, k němuž se blíží ruská armáda a výsadkáři, kteří mají za cíl prezidenta zavraždit. Včera Volodymyr Zelenskyj podepsal přihlášku Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinci myslí své evropanství a členství v EU smrtelně vážně. Doslova.

Útok začal ve čtvrtek 24. února v 5 hodin ráno. Ruský diktátor Vladimir Putin vyhlásil „vojenskou operaci na Ukrajině“ a první rakety dopadly na strategické vojenské cíle na Ukrajině. V dalších dnech se ale útok proměnil v barbarskou teroristickou akci. Ostřelování obytných domů v Kyjevě za pomoci balistických raket, použití raketového systému neřízených střel „Grad“ v obytné čtvrti Charkova, chaotické ostřelování kolem Kyjeva, kdy rakety zasáhly i koleje a porodnici. Nedaleko města Sumy ruské dělostřelectvo rozstřílelo školku. Dnes ráno ruské rakety dopadly přímo v centru Charkova. Válka trvá šestý den, počty obětí na civilistech již dosahují stovek lidí a Putin již může být jednoznačně označen za válečného zločince.

Ukrajina ale klade tvrdý odpor. Vývoj vojenské operace nasvědčuje tomu, že ruský diktátor nepočítal s takovým přijetím. Kapitulace Kyjeva byla naplánována hned na první den po invazi.  Ukrajinci však odhodlaně bojují dál. To je překvapení nejen pro Putina, ale zdá se, že i pro Evropu a celý svět.

Evropská unie je konečně po dlouhé době jednotná. Skutečně, v posledních dnech na Ukrajinu proudí zbraně a finanční podpora. Ukrajinci tuto pomoc zoufale potřebují a jsou vděční za jakýkoliv projev solidarity – od vyloučení ruských fotbalových týmů z mezinárodních soutěží až po přeplněné Václavské náměstí v Praze.

Dále čtěte

Německá iluze o spolupráci s Putinovým Ruskem skončila: Co znamená obrat ve „východní” politice Německa?

Německá „východní politika“ učinila v druhý a třetí den ruské válečné agrese proti Ukrajině dokonalý přemet a rozhodně se obrátila proti…

Pozorný divák by si ale mohl všimnout, že jednotná reakce podpory, vojenské i ekonomické, přišla až poté, co Kyjev odolal druhou noc ruským útokům. Mohlo by se dokonce zdát, že ani Evropa neočekávala tak odhodlaný odpor Ukrajinců. Kyjev je stále v rukou legitimní ukrajinské vlády a není tudíž možné vyslovit pouhé „hluboké znepokojení“. Teď se Evropa sjednocuje právě kolem Ukrajiny a v reakci na ruské hrozby. Ukrajinci ukázali celému světu, že proti Rusku se musí bojovat.

Za těchto podmínek prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal přihlášku své země do EU. Osm evropských prezidentů ukrajinskou přihlášku již podpořilo. A pokud se dal očekávat rychlý souhlas pobaltských států nebo polského prezidenta, tak podpora ze strany Miloše Zemana se i pro Ukrajince stala překvapením.

Dnes, doslova v okamžiku, kdy čtete tento text, na Ukrajině trvají prudké boje. Umírají civilisté a na ukrajinská města dopadají balistické rakety. Kyjevané nocují v metru a noví Ukrajinci přicházejí na svět v protileteckých krytech za naprosto drastických podmínek.

Dále čtěte

Neodepisujme Ukrajinu! Stůjme při ní! Z historie ruských prohraných válek

Jedno moudré přísloví praví, že „válka musí dojít až ke tvým dveřím“. Ano, válka je něco, co úmyslně vytěsňujeme. Nechceme…

Před Evropou stojí otázka: co Evropa a Evropská unie vlastně jsou? Společenství, které se zakládá na hodnotách demokracie, lidských práv a svobody? Nebo jednoduše spolek zemí, které si hlídají svůj blahobyt a finanční stabilitu? Protože pokud dnes existuje v Evropě národ, který opravdu hájí hodnoty svobody – jsou to právě Ukrajinci. Za vlastní právo na svobodu a demokracii platí krutou cenu, ale nevzdávají to.

Pokud dnes opravdu existuje ta vysněná skutečná Evropa jako společenství svobodných lidí – tak je na Ukrajině. Na vrcholu studené války J. F. Kennedy přijel do Berlína a pronesl své slavné a symbolické: „Ich bin ein Berliner.“ Dnes by si každý Evropan měl říct: „Já jsem Kyjevan.“

Mgr. Radomyr Mokryk, Ph.D. je ukrajinský slavista a kulturolog působící v České republice. Přednáší v Ústavu východoevropských studií FF UK, kde se věnuje především ukrajinským intelektuálním a kulturním dějinám 19. a 20. století.

Aktuálně se autor nachází v západoukrajinském Lvově a je připraven jej společně s ukrajinskou armádou a teritoriální obranou hájit před ruskou válečnou agresí.