Liberecký rodák a rapper Paulie Garand vydává nové album s názvem Molo 2. Osobní výpověď o těžkých životních chvílích i párty songy vytvořil ve spolupráci s producentem Kennym Roughem. V minulosti se podíleli na albu Molo, které je považováno za nejlepší Paulieho desku. „Za těch deset let, co uběhlo od vydání Mola, jsme nabrali spoustu zkušeností a posunuli jsme se i hudebně,“ říká Paulie. Kromě spoluprací s ostatními umělci se fanoušci mohou těšit i na nápaditý vizuál, který je pro rapperovu tvorbu typický.
Nejnovější album Paulieho Garanda produkované Kennym Roughem navazuje na Molo, desku z roku 2014, která se stala jednou z jeho nejúspěšnějších. Molo 2 vyšlo počátkem října, ale jeho idea se zrodila už na konci minulého roku. „I když samotné album tvoříte pár měsíců, nápady se vám v hlavě skládají roky. Jsou to takový skici, který se třeba nehodí do aktuálního projektu, takže je dáte do šuplíku a vytáhnete později,“ vysvětluje Paulie. I producent Kenny to tak vidí. „S beaty je to podobně. Nápady a inspirace do nás proudily posledních deset let,“ tvrdí producent.
Molo 2
Největší desky podle Paulieho vznikají, když se umělci zavřou do studia a věnují se jenom hudbě. Molo 2 nahráli v Liberci, odkud oba pocházejí. „Udělali jsme si i takový mini soustředění, kde jsme kromě práce na albu chodili na výlety a trávili spolu čas. Pozval jsem tam taky interprety, kteří na desce spolupracovali,“ říká Paulie.
„Rádi si s Pavlem ten proces zpříjemňujeme. Zároveň vás v neznámým prostředí napadají jiný věci, takže je to lepší i pro tvorbu,“ pokračuje Kenny. Na albu hostuje hned několik interpretů, jako je Ben Cristovao, MC Gey nebo Rest. „Moje oblíbená spolupráce byla se Štěpánem Urbanem a s MC Geyem na písničce Bloudím. Přijde mi, že se to tak hezky sešlo do atmosférickýho beatu,“ říká Paulie.
Paulieho tvorba je specifická nejen lyricky, ale i jeho kreativitou, která se projevuje ve všem, co album doprovází. Od videoklipů přes přebal alba až po merch. Molo 2 není výjimkou. Hlavní vizuál tvoří černobílá fotografie auta, nad nímž na nebi létají žraloci. Dokonce v jedné z písniček doslova zazní na nebi lítají žraloci. Vizualita i odkazy v textech souvisejí s přímořskou tematikou.
„Máme s klukama takovou tradici, že si po dokončení alba jedeme poslechnout desku nahoru na Ještěd, kde je často inverze a nebe tam vypadá jako moře. Auto je tedy taková naše loď a nebe naše moře,“ vysvětluje Paulie. Fanoušci mohou také zhlédnout už dva videoklipy. Veškerý vizuál propojuje Paulieho auto, které je i na obalu cédéčka.
Metafor a rýmů vyzývajících k zamyšlení je na desce spousta. „Je to součást Pavlovy tvorby, ale tentokrát jsme se snažili udělat texty víc přímočaré,“ tvrdí Kenny. Paulieho velkým koníčkem jsou filmy, kterým se věnoval i při svém studiu na vysoké škole. „Rád dávám do textu různý odkazy. Dokonce se mi docela často stává, že za mnou po show přijdou fanoušci s tím, že si na základě mojí hudby něco dohledali, což je hustý,“ usmívá se rapper. „I já si občas musím něco pogooglit,“ přitakává Kenny a dodává, že sice mají rádi chytré texty, ale pořád dělají rap, který je trošku přidrzlý.
Zavrtat se do postele
Každé album v sobě skrývá oblíbené písně, ale i ty, které se nahrávaly hůře. Pro Paulieho to byla hned druhá píseň na tracklistu s názvem Mise. „Prvotní verzi jsem nahrál na horší mikrofon, takže jsem ji chtěl udělat znovu. Vůbec se mi to nedařilo. Byl jsem z toho tak špatnej, že jsem se o tom bavil i s terapeutem. Nakonec se mi to povedlo, ale musím říct, že dodneška je to pro mě komplikovanej poslech,“ vysvětluje Paulie.
Z produkční stránky byla pro Kennyho nejnáročnější skladba Erupce, kde zpívá dětský sbor. „Nahrával jsem ji v učebně základní školy se sborem. Byl konec školního roku, a když jsem ve studiu zjistil, že bych to potřeboval ještě jednou, že to moc neladí, tak už bylo pozdě. Nakonec jsem se prostě zavřel do studia a opravil jsem to,“ popisuje.
Deska s patnácti nahrávkami má padesát minut. „Jak říká Pavel, nejlepší je zavrtat se do postele a pustit si album od začátku do konce,“ směje se Kenny. „Je to celistvej příběh, takže chci, aby si ho fanoušci v klidu vychutnali,“ říká Paulie. S Molem 2 jsou oba spokojení. „Jasně, je to teď nejnovější věc, takže jsme plní dojmů, ale kdybych to měl porovnat, tak je určitě lepší než Molo. Přece jen jsme za těch deset let nabrali spoustu zkušeností,“ tvrdí Paulie. S albem přicházejí i koncerty. Křest bude v Praze v Lucerna Music Baru uprostřed listopadu. Turné pak zakončí počátkem prosince v rodném Liberci.
Ani Paulie, ani Kenny nejsou na hudební scéně žádnými nováčky. Proto byla nasnadě otázka, co si myslí o našich mladých rapperech, kteří momentálně patří mezi nejúspěšnější umělce v Česku. „Nechci to svádět na sociální sítě, ale musím. I když je spousta mladých rapperů, co dělají super texty, mám pocit, že se lidi přestali zajímat o kulturu a dost věcí je takových plochých,“ uvažuje Kenny. Chyba je podle něj v tom, že pro mladé interprety je mnohdy víc forma než obsah. „Rap je aktuálně nejposlouchanějším hudebním žánrem na světě, takže se k němu dostávají i tací, kteří tomu tolik nerozumí,“ pokračuje. „Někdy ale máš chuť poslechnout si něco odpočinkovýho,“ uvažuje Paulie.
Hudební kariéru začínali v době, kdy rap byl spíše okrajovým žánrem. Boom tohoto žánru propisující se i do popkultury a módy je pro ně sice pozitivní, nicméně stále cítí potřebu tuto komunitu chránit. „Oba jsme velcí fotbaloví fanoušci. Dříve k sobě fotbal s rapem moc nešel, spíš vůbec a pamatuju si, že jsem před ostatníma interpretama toto téma ani nevytahoval. Jenomže teď si na sebe jeden ze světových umělců vzal dres AC Milan a všichni jsou najednou hrozní fanoušci fotbalu. Otázkou pak zůstává, co je autentický a co už je jen slepý následování nějakýho trendu,“ říká Paulie. Mainstreamová popularita má dvě strany, jako všechno.