Člověk nemusí být odborníkem na drogovou problematiku, aby věděl, že dlouhodobé užívání kokainu zdraví rozhodně neprospívá. Lidé si však mohou vybrat, zdali se tato návyková látka stane součástí jejich života. Na výběr ovšem nemají mořští živočichové, kteří jsou nuceni žít v kontaminované vodě. Kokain se totiž podle vědců dostává do moře prostřednictvím úniku odpadních vod.

Výzkumníci provádějící studii pro Nadaci Oswalda Cruze podrobili testům 13 žraloků ostrozubých z pobřeží jižního Atlantického oceánu poblíž Rio de Janeira. Výsledky byly šokující. Všichni měli vysoké hladiny kokainu ve svalech, játrech, žebrech a v mozku, což podle vědců může výrazně zkrátit délku jejich života. Droga jim prý také poškodila zrak a lovecké schopnosti. Zároveň se ale tito žraloci stali hyperaktivními.

Podle dokumentu publikovaného ve vědeckém časopise Science of the Total Environment se velké množství kokainu dostává do moře kanalizací z nelegálních laboratoří, kde se droga vyrábí. Mořská voda je pak kontaminována také exkrementy a močí uživatelů, které se do životního prostředí žraloků dostávají prostřednictvím odpadních vod.

Dále čtěte

Změny klimatu mají vliv i na čas. Kvůli tání ledovců se mění délka dnů

Klimatická změna má vliv i na čas, zjistili vědci. Tání polárního ledu totiž mění rychlost rotace Země a prodlužuje tak…

„Možná se z kokainu nezblázní, ale může zkrátit jejich délku života,“ sdělila podle deníku Daily Mail jasné stanovisko expertka na ekotoxikologii a environmentální inženýrství z Floridské univerzity Tracy Fanaraová.

Problém se však zdaleka netýká pouze Brazílie. Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA) shromáždila vzorky odpadních vod ve 108 evropských městech a zjistila, že Evropa má jedny z nejvíce kokainem zatížených vodních cest na světě. Nelichotivé první místo obsadily belgické Antverpy, kde výzkumníci zjistili v městských odpadních vodách ohromujících 1 721 mg kokainu na 1 000 lidí.

Dále čtěte

Populačního vrcholu dosáhneme kolem roku 2080, na Zemi bude 10,3 miliardy lidí

V polovině 80. let současného století dojde podle vědců na naší planetě k populačnímu vrcholu, což by mělo konkrétně znamenat…

Druhé místo pomyslného žebříčku obsadila španělská Tarragona, kde se našlo 1 463 mg na 1 000 lidí. Třetí je pak nizozemský Amsterodam – 943 mg na 1 000 lidí. Praha se v tomto testu umístila na 33. místě a hodnota zjištěného kokainu se pohybuje okolo 394 mg na 1 000 lidí.