Předseda Senátu Miloš Vystrčil FOTO: archiv ODS
FOTO: archiv ODS
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se bezmála přes noc stal hvězdou opozice a politikem, ke kterému se upírají zraky všech. Přitom stačilo celkem málo – nezrušit cestu na Tchaj-wan, kterou hodlal podniknout jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Vystrčil se chopil zřejmě největší výzvy své politické kariéry. Necouvl, nezalekl se výhrůžek z Číny ani hlasů, které zaznívají z Hradu, a s odkazem na takové hodnoty, jako je demokracie, svoboda a suverenita naší země, se rozhodl na Tchaj-wan jet.
Vystrčil v politice působí již dlouhá léta, přesto se zdá, že jeho zrod coby vrcholné politické osobnosti sledujeme až nyní. Tak to zkrátka někdy bývá. Sláva a proslulost se zrodí až s první opravdu velkou výzvou, která se člověku dostane do cesty. Pak se teprve mohou zhodnotit všechny jeho kvality, schopnosti a mnohaleté zkušenosti. A těch má Vystrčil skutečně hodně.
Několik let byl starostou Telče. Jedno volební období působil jako náměstek hejtmana Kraje Vysočina. Následně se stal jeho hejtmanem. V Senátu zasedá od roku 2010. Od roku 2016 až do chvíle, kdy byl zvolen předsedou horní komory, byl šéfem senátorského klubu ODS a od roku 2014 je místopředsedou občanských demokratů. Ve funkci předsedy Senátu má tedy co zúročit.
V posledních týdnech ukázal, že se nebojí konfliktů a dokáže si stát za tím, co považuje za správné, navzdory výtkám a kritickým ohlasům z různých stran, například i od ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD). Je to podstatná dovednost, bez které se žádný státník neobejde. Vystrčil tak svým rozhodnutím vykročil mezi výrazné politiky a upozornil na sebe způsobem, který si ještě dlouhou dobu budou všichni pamatovat.
Na to, že je předsedou Senátu několik málo měsíců, to není vůbec málo. Pokud ale místopředseda ODS nemá být politikem jednoho – byť velmi významného a nepřehlédnutelného – gesta, nesmí se u něj zastavit a musí být i nadále věrný tomu, co pokládá za stěžejní, a nezdráhat se jít do sporu s ostatními ústavními činiteli. Jistě, nemělo by se jednat o malichernosti, ovšem to už je na politickém citu, který musí Vystrčil projevit, pokud chce naplno využít příležitosti, které se mu dostalo.
Jeden z nejdůraznějších opozičních hlasů
Pokud to dokáže, otevírají se před ním ještě velmi zajímavé perspektivy. Ať už v podobě prezidentské kandidatury nebo třeba i působení v nějaké příští vládě. To už záleží jen na tom, jak se situace vyvine, co přinese budoucnost a jaké budou i ambice a přání samotného Vystrčila.
V každém případě platí, že předseda Senátu není okázalým typem politika, kterého je od počátku jeho politické kariéry všude plno a který svým egem zaplní každou místnost, do které vstoupí. Spíše si jde svou vlastní poklidnou cestou vpřed. Ta však nyní nabrala docela velké grády. Šance, která se před ním zjevila, se chopil tak, že tím zřejmě překvapil i své současné kritiky.
Nyní v tom může pokračovat a tuhle životní výzvu naplnit tím, že se stane jedním z nejdůraznějších opozičních hlasů, který nelze jen tak opomenout. Předpoklady k tomu má. Jde jen o to neztratit razanci a odhodlání a po jednom slavném okamžiku nezmizet mezi senátními lavicemi a místo předsedy horní komory naopak setrvale využívat k formulování jasných stanovisek, jak k vládní, tak k hradní politice. Pokud v tom obstojí, může sehrát vskutku zásadní roli, která před sněmovními volbami přijde vhod jak samotným občanským demokratům, tak nakonec i celé opozici.
