Člověk leží nalačno v nemocnici, už má dokonce i prostředek na uklidnění podávaný před operací, ale půl hodiny před plánovaným výkonem mu lékař oznámí, že se operace odkládá na neurčito a pošle ho domů. Přesně takto vypadá jeden z důsledků přetížení nemocnic po celé republice, k němuž došlo kvůli chaotickému vládnutí kabinetu populisty Andreje Babiše. Pořad A DOST! Televize Seznam.cz přiblížil situaci na příkladu konkrétní pacientky.
Daně Holaňové z Kyjovic u Opavy před třemi lety odhalili nádor na mozku a loni v dubnu zjistili, že se jí karcinom dostal do jater. Podstoupila operaci, ale v říjnu se ukázalo, že další nádor je na plicích. Paní Holaňová absolvovala všechna potřebná vyšetření a začátkem prosince měla v Novém Jičíně podstoupit operaci. Ve stanovený den za 57-letou pacientkou hodinu předtím, než ji měli převézt na sál, přišel její operatér a oznámil jí, že je operace zrušena. Později dostala nový termín na 6. ledna, kvůli němuž podstoupila předoperační vyšetření na Silvestra. Ovšem následně jí volali z nemocnice a oznámili jí, že i daný náhradní termín ruší.
„Nemocnice se řídí nařízením vlády, kdy je zakázáno provádět neakutní operace a další odkladné výkony,“ odůvodnila pro pořad A DOST! odklad termínu mluvčí nemocnice s tím, že se to týká pacientů „bohužel“ i onkologických, pakliže jsou v situaci, kdy odklad neohrozí jejich zdravotní stav.
Otázku, zda odklad operace ohrozí či neohrozí pacienta na životě, přitom nelze uchopit žádnou jednoduchou definicí, neboť vědomí potenciální vážné diagnózy, čekání na operaci a další vývoj pacienty často psychicky velice zatěžuje a pochopitelně i oslabuje jejich schopnost vzdorovat nemoci či vedlejším účinkům farmakoterapie. Paní Holaňová se odkladem operace ocitla o to v obtížnější situaci, že se kvůli nálezu na plicích zvlášť obává onemocnění covid-19, které napadá právě dýchací ústrojí. O to úzkostlivěji dotyčná pacientka setrvává zavřená v bytě.
Nemocnice v Novém Jičíně zrušila operace i desítkám dalších pacientů, přičemž podobně postupují nemocnice v celé republice. Stát odmítá, že by za to nesl odpovědnost, a pomáhá si již zmíněnou frází o provádění neodkladných operací. „Stávající opatření by měla garantovat, že žádná neodkladná operace odložena není. Posouzení míry neodkladnosti je na ošetřujícím lékaři,“ myje si ruce ministerstvo zdravotnictví.
„Pokud je to opravdu z nařízení ministerstva zdravotnictví, tak bych čekal, že cokoliv, co se stane z důvodu odkladu této operace, tak půjde za vládou,“ prohlašuje k tomu syn zmíněné pacientky Jan Holaň. „Odkládají se en bloc plánované operace a vyšetření a čím déle to bude trvat, tím větší dopady to bude mít na zdravotní stav populace. V mnoha případech jde o čas,“ popisuje situaci Milan Kubek z České lékařské komory a připomíná, že za dostupnost zdravotní péče zodpovídá ministerstvo zdravotnictví.
Jak v reportáži připomíná Jan Tuna, problém se stále hůře dostupnou zdravotní péčí v České republice je důsledkem selhání vlády z dubna loňského roku, kdy na rozdíl od Německa zanedbala přípravu na druhou vlnu pandemie. Konkrétně se zhroutil systém trasování, protože vláda neposílila hygienické stanice personálem např. z armády. Další z mnoha fatálních selhání pak zavinil přímo premiér Babiš tím, že koncem léta zrušil oznámená opatření na zpomalení nástupu druhé vlny pandemie, očekávané v souvislosti s koncem dovolených a příchodem žáků do škol. Babiš v této souvislosti čelí kritice, že před podzimními krajskými volbami upřednostnil starost o vlastní popularitu před starostí o zdraví obyvatel. I kvůli tomu je nyní Česká republika evropským epicentrem nákazy a jednou z nejhůře postižených zemí na světě.