Senátorka a staronová hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). FOTO: ČTK / Taneček David
FOTO: ČTK / Taneček David
KOMENTÁŘ / Karlovarský kraj je známý lázněmi, hornictvím a přírodními krásami. Dlouhodobě se však potýká s řadou problémů, které negativně ovlivňují nejen kvalitu života jeho obyvatel, ale také jejich politické rozhodování. To potvrdily nedávné krajské a senátní volby, v nichž zde drtivě zvítězilo Babišovo hnutí ANO a nezanedbatelných zisků dosáhly i další populisticko-antisystémové formace. Připomeňme volební úspěch Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), nově zvolené senátorky a staronové krajské hejtmanky. A byl to právě Babiš, majitel a předseda vítězného hnutí, který ještě coby premiér označil roku 2021 tento kraj za „úplně nejhorší, historicky ve všem“. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto stavu a cesty k nápravě?
Nejmenší kraj České republiky opravdu figuruje ve většině socioekonomických statistik na posledním místě. A v těch parametrech, ve kterých není poslední, je druhý nejhorší, a to hned po Ústeckém kraji. A to i přes evropské dotace, které v posledních letech do strukturálně postižených regionů přitekly. Samozřejmě, tak jako v ostatních krajích, i na Karlovarsku lze najít rozdíly mezi jednotlivými městy či mikroregiony.
Socioekonomické znevýhodnění
Odhlédněme od všeobecně známé skutečnosti, jak české pohraničí negativně ovlivnilo poválečné vysídlení většiny původního německy mluvícího obyvatelstva, což je též jeden z kořenů mnoha potíží, a zaměřme se na aktuální problémy.
Karlovarský kraj se nachází ve vysokém pásmu destabilizující chudoby, do které se řadí exekuce, bytová nouze a bydlení v sociálně vyloučených lokalitách. Mikroregion Kraslicko je v tomto indexu druhý nejhorší těsně po Mostě, Sokolov je šestý a Aš je devátá nejhorší. Ani jeden mikroregion kraje nedosahuje celostátního průměru.
Katastrofální je i situace v počtu exekucí: v Kraslicích je má přes 16 % obyvatel, v Aši přes 15 % a v Sokolově cca 14 %. I v Karlových Varech a Mariánských Lázních, kde je situace v kraji nejlepší, je to kolem 10 %. Kraj má také vůbec nejnižší mzdy v ČR, místní průměr ještě nepřekročil 40 000 Kč.
Školství jako priorita
Jednou z hlavních příčin výše popsaného problému je nízká kvalita vzdělávací soustavy. Ta se projevuje nejen špatnými výsledky žáků, ale také nejvyšším počtem žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V Kraslicích a v Aši je to 10 %, v Karlových Varech však jen 3 %. A jsou to právě tito žáci, kteří následně zastávají nejhůře placené profese, či žijí na sociálních dávkách a nezřídka končí v exekucích. Dobrá není ani situace v segmentu středních škol, jejichž nabídka by zasloužila zásadní proměnu.
Cesta k nápravě není jen ve větší a zacílené finanční podpoře škol v tomto kraji, ale také ve zřízení veřejné vysoké školy. Ostatně, během červnové návštěvy kraje o nutnosti jejího vzniku mluvil i prezident republiky Petr Pavel. Karlovarský kraj je totiž jediným krajem České republiky, který nemá veřejnou vysokou školu, což vede mimo jiné k odlivu mozků. Ročně dle dostupných údajů odejde z kraje na 1000 studentů a polovina se již nevrátí. Sčítání lidu zde taktéž opakovaně ukázalo nejmenší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, a to 10 %.
Vysoká škola by mohla pomoci zmírnit nedostatek kvalitních pedagogů, bez nichž není možné pozdvihnout kvalitu vzdělávací soustavy, a tím pádem přispět ke zlepšení kvality života v celém kraji. Nedostatek kvalifikovaných a aprobovaných pedagogů je totiž jednou z příčin neutěšené situace v místním školství. Kraj, společně s Ústeckem, kde je situace obdobná, je tak varujícím příkladem toho, co hrozí v horizontu 10–15 let celé republice, pokud nebude schopna zajistit dostatek učitelů.
Ale nejde jen o pedagogy, kraj potřebuje obecně více lidí s vysokoškolským vzděláním, protože to jsou právě tito lidé, kteří zastávají kvalifikovanější profese a pobírají vyšší mzdy a platy. Více vzdělaných lidí může být také lákadlem pro investory, kteří mnohdy v kraji těžko hledají kvalifikovanou pracovní sílu a raději upřednostňují jiné oblasti republiky. A v kraji tak zůstávají často jen firmy, podílející se na ekonomice s nízkou přidanou hodnotou, a tím pádem vyplácející svým zaměstnancům nižší mzdy.
Když chybí infrastruktura a lékaři
Kromě výše zmíněného kvalitnějšího školství a lépe placených profesí potřebuje Karlovarský kraj nutně zlepšit dopravní spojení a dostupnost služeb. Dálnice na Prahu se sice již mnoho let staví, ale stále není dokončená. Kraj by však potřeboval napojení silniční a železniční sítě na tu německou. Právě hlubší spolupráce s Německem, resp. bohatým Bavorskem, je opět jednou z cest, jak pozdvihnout celý region. A tato kooperace by mohla dostat i podobu společné česko-německé vysoké školy, která by „stahovala“ talenty z obou stran hranice a zároveň je následně udržela v regionu.
Dalším problémem, který trápí obyvatele kraje, je nedostupnost služeb, a to zejména lékařské péče. Vedle zubařů a „obvoďáků“ se vzácnými stávají zejména pediatři, více než polovina jich už dosáhla důchodového věku. V již zmíněných Kraslicích, ležících v Krušných horách na samotné periferii kraje, dokonce průměrný věk lékařů přesahuje 70 let.
Když jedna z místních pediatriček nedávno ukončila svou praxi, rodiče desítek dětí marně hledali náhradního dětského lékaře. Jsou tak nuceni jezdit buď do okresní nemocnice na pohotovost, či si najít pediatra ve vzdálenosti několika desítek kilometrů. Nelze se místním příliš divit, že mají pocit, že stát, popřípadě ti, co ho řídí, selhali.
Je chvályhodné, že města a kraj se snaží ve vzájemné spolupráci vytvořit pro potenciální zájemce o provoz lékařských praxí systém stipendií a pobídek, jeho efekt se však projeví až s odstupem několika let. Pokud se tak vůbec stane, protože výše zmíněný nedostatek některých lékařských profesí čeká zřejmě většinu republiky, a lze tedy predikovat poměrně silný konkurenční boj o to, který kraj lékaře přiláká.
Pomůže novela zákona?
Problém těžko dostupné lékařské péče by také mohla zmírnit novela zákona, která byla na konci října letošního roku schválena vládou. Zdravotní pojišťovny budou moci snadněji nasmlouvat péči v zahraničí a zajistit tak Čechům léčbu, jako by byli v Česku. Právě tento krok by mohl pomoci zejména příhraničním oblastem, a to nejen na Karlovarsku, ale třeba i na Ústecku.
Stejná novela též ukládá pojišťovnám povinnost zveřejňovat takzvanou zprávu o síti. V ní získají pojištěnci informace, kde působí dostupní lékaři v příslušné odbornosti a kde je také pojišťovna případně hledá. Nepůjde navíc jednoduše uzavřít smlouvu s lékařem jinde než v poptávaném regionu.
Podle ministerstva zdravotnictví bude také možné lépe propojit stížnosti pojištěnců na nedostupnost lékařů nebo zubařů s reálným stavem v území. Pojišťovny budou mít rovněž příležitost podpořit mladé lékaře, aby po získání atestace nastoupili v místě, kde chybí zdravotní péče. A to díky nově ustanovenému fondu.
Zrušit kraj?
Na širší politickou debatu je návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), aby byl Karlovarský kraj zrušen a připojen ke kraji Plzeňskému. Ostatně, do roku 2000 existoval Západočeský kraj, který vedle Plzeňska zahrnoval i Karlovarsko. Ponechme stranou některé důležité detaily toho, jak by případná krajská „fúze“ vypadala v praxi a jaká negativa a pozitiva by toto opatření přineslo. Jisté však je, že by pomohlo k rozbití minimálně některých místních vlivných politických a ekonomických „bratrstev“, podílejících se na nelichotivé kondici kraje.
Dotační skandály českého severozápadu netřeba asi připomínat. Region by spojením s Plzeňskem také možná posílil svůj hlas ve vrcholné politice. Připomeňme, že vzhledem k nastavenému volebnímu systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR má Karlovarsko v této komoře aktuálně jen pět zákonodárců. Jeho hlas tak není ve vrcholných patrech české politiky příliš slyšet.
Karlovarský kraj čelí řadě výzev, které mají negativní dopad na kvalitu života jeho obyvatel. Vyšší míra nezaměstnanosti, nízké mzdy, sociální problémy, nedostatečné vzdělání a slabá infrastruktura jsou klíčovými faktory, které ovlivňují každodenní život obyvatel.
Je nezbytné, aby se regionální a národní autority zaměřily na řešení těchto problémů, aby se zlepšila kvalita života a udržitelnost rozvoje Karlovarského kraje v budoucnosti. Ostatně, je to i jejich zájem, pokud nechtějí, aby region opakovaně ve volbách upřednostňoval populistické a antisystémové síly.
