Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
NÁZOR / V poslední době se často ozývají hlasy volající po zrušení práva veta států v rámci EU. Zrušení veta je některými vnímané jako krok vpřed, který má EU posílit. Kladně se k tomuto nápadu vyjádřil dokonce i český prezident Petr Pavel.
V Evropském parlamentu navíc nedávno vydal výbor pro ústavní záležitosti vyjádření, v němž v rámci reformy EU navrhoval mimo jiné právě zrušit členským státům právo veta. Bohužel se ale zdaleka ne vždy berou v potaz veškeré možné důsledky takového kroku, které by pro nás rozhodně nebyly příjemné.
V první řadě bych rád zdůraznil jednu věc: Titulky v některých médiích mohly vyznívat tak, že se jedná takřka o hotovou věc, ale tak to není. Význam zmíněného dokumentu jednoho výboru EP opravdu nemůžeme přeceňovat.
Zrušení veta by totiž zároveň vyžadovalo pozměnění zakládajících smluv, s čímž by musely souhlasit členské státy. A něco takového můžeme považovat za prakticky vyloučené. Naštěstí. Nic to ale nemění na skutečnosti, že jde o velmi špatný nápad.
Hodně slabé argumenty pro zrušení
Hlavní uváděný argument pro zrušení veta je zvýšení akceschopnosti EU za situace, kdy některá rozhodnutí blokují státy s problematickými vládami, jako třeba Maďarsko. Zrušení veta by ale nadělalo více škody než užitku.
Těžily by z toho totiž prakticky jen největší státy EU, kdežto ty malé by mohly mít naopak problém. Skutečnost, že některé státy mohou být při rozhodování v rámci EU dlouhodobě obcházeny, rozhodně nijak neprospěje evropské soudržnosti. A v důsledku nespokojenosti některých menších členských zemí by měla problém i EU jako celek.
Osobně jsem také proti účelovému měnění smluv podle toho, kdo vyhrál volby. Neustálé změny pravidel kvůli výsledkům voleb mohou mít za následek jen to, že voliči v některých zemích úplně ztratí důvěru v EU a její instituce.
Zaznívají také hlasy, že veto nemá v rámci EU zas až takový význam, protože se v praxi stejně příliš často neužívá. Může to znít logicky, ale při bližším zkoumání se takový argument musí jevit jako opravdu hodně chabý. Podobně by se dalo argumentovat i v případě armády.
Máme zrušit armádu jen proto, že ji například Česko pro svůj účel využívá jen minimálně? Armáda má mít především odstrašující potenciál. Podobné je to i s vetem, protože podobně „odstrašující účinek“ má mít i hrozba veta. Samotná existence práva veta motivuje členské státy EU k tomu, aby se dokázaly spolu dohodnout a najít řešení co nejpřijatelnější pro všechny.
Postavení Česka by utrpělo
Zvláště v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky musí mezi členskými státy existovat shoda. Jaké může takové rozdělení představovat problém, nám ukázala už migrační krize před několika lety. Veto v tak důležitých a citlivých oblastech, jako je právě migrace, je velmi prospěšné pro střední Evropu a obecně menší země, které mají jistotu, že nemohou být jednoduše převálcovány těmi většími a musí se přihlédnout i k jejich postoji.
Zvláště menší členské státy by se tedy v případě zrušení veta musely smířit s oslabením svého postavení při vyjednáváních ve prospěch těch větších. V EU by se tím úplně ztratila vnitřní diskuse.
Česko by to mělo těžší při obhajobě svých zájmů, museli bychom spoléhat na spolupráci s většími státy, které by si nejvíce diktovaly podmínky. Řada lidí si bohužel neuvědomuje důsledky, které by případné zrušení práva veta mělo (nejen) pro Česko.
Autorem je europoslanec za KDU-ČSL.
