Velení ruských útočníků se s ohledem na vlastní ztráty, omezené rezervy a s pochopením neschopnosti zadržet ukrajinskou ofenzívu na různých úsecích fronty rozhodlo zúžit možnou geografii intenzivních akcí, vysvětluje náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová důvody, proč ruské síly měly způsobit protržení Kachovské přehrady. Podle ní se tak ruské síly snaží zabránit zahájení ofenzívy v Chersonské oblasti.
„Je zřejmé, proč Rusové vyhodili do povětří Kachovskou elektrárnu. Velení ruských útočníků se s ohledem na vlastní ztráty a omezené rezervy a s pochopením neschopnosti zadržet ukrajinskou ofenzívu na různých frontách rozhodlo zúžit možnou geografii intenzivních akcí ozbrojených sil,“ píše na Telegramu náměstkyně ministra obrany Oleksije Reznikova.
Vyhození Kachovské přehrady do povětří bylo podle ní provedeno s cílem zabránit ukrajinským obranným silám zahájit ofenzívu v Chersonské oblasti a uvolnit potřebné rezervy pro jejich nasazení na záporožské a bachmutské frontě.
Záplavy, které výbuch Kachovské přehrady způsobil, ale nejsou problémem jen pro vojenské akce. Z nádrže voda proudí Severokrymským kanálem na poloostrov okupovaný od roku 2014 Ruskou federací.
„Hladina vody v nádrži pravděpodobně do 9. června 2023 klesla pod úroveň vtoku a voda na Krym brzy přestane proudit,“ píše britská rozvědka. Tím se sníží dostupnost sladké vody na jihu Chersonské oblasti a na severu Krymu. Podle Britů však ruské úřady pravděpodobně uspokojí naléhavou potřebu vody pro obyvatelstvo prostřednictvím přídělů vody, vrtáním nových studní a dodávkami balené vody z Ruska.
Zpravodajská služba Spojeného království zároveň upozornila, že obce na ruské i ukrajinské straně zaplavené řeky Dněpr čelí hygienické krizi, omezenému přístupu k nezávadné vodě a zvýšenému riziku nemocí přenášených vodou.
Kyjev i Moskva se ze zničení vodního díla obviňují navzájem. Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny podle ukrajinského ministerstva životního prostředí ztratila od úterního protržení své hráze už 70 procent vody. Hladina za poslední den klesla o další více než metr. „K dnešnímu ránu nádrž ztratila 70 procent, respektive 3,95 kilometru krychlového vody,“ píše v prohlášení ministerstvo.
Postupně opadá i záplavová vlna pod přehradou. V Chersonu, největším městě pod přehradou, klesla hladina celkově o 1,5 metru. Zaplavené území se podle chersonské oblastní správy zmenšilo o téměř polovinu na současných 78 kilometrů čtverečních. Na Ukrajinou kontrolovaném pravém břehu Dněpru stále zůstává zatopeno 32 obcí a bezmála 4000 budov, na Ruskem okupovaném levém břehu je to 14 obcí.