Gazprom, který přišel o evropský trh s plynem a utrpěl ztráty ve výši stovek miliard rublů, připravuje ve svém ústředí hromadné propouštění. Společnost zvažuje propuštění 1,6 tisíce zaměstnanců ve své centrále. Gazprom nyní jen na platy zaměstnanců centrály vydává 50 miliard rublů ročně. Potíže této společnosti ale zasáhnou i Petrohrad (Sankt-Petěrburg), kde má Gazprom sídlo.
Gazprom přišel o dvě třetiny svého exportu kvůli konci exportu plynu do většiny evropských zemí. V roce 2023 činily dodávky společnosti do zemí „vzdáleného zahraničí“ pouhých 69 miliard metrů krychlových, což je nejméně od roku 1985. Vývoz do Evropy klesl na 28 miliard metrů krychlových, což je úroveň druhé poloviny 70. let. V roce 2024 sice vývoz do Evropy podle odhadů agentury Reuters mírně vzrostl na 32 miliard metrů krychlových ročně, ale je 5,5krát nižší než úroveň než před válkou na Ukrajině. V letech 2018 až 2019 to bylo 180 miliard metrů kubických.
Sázka na Čínu nevyšla
Plynárenský monopol vkládal naděje do Číny, které nabídl zvýšení nákupu plynu na 100 miliard metrů krychlových ročně. Si Ťin-pching však nikdy nepodepsal smlouvu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře-2. Plynovod Síla Sibiře-1, spuštěný na konci roku 2019, i po dosažení plné kapacity – 38 miliard metrů krychlových ročně – kompenzoval Gazpromu jen čtvrtinu dřívějších dodávek do Evropské unie.
Na konci roku 2023 dosáhl Gazprom první čisté ztráty podle mezinárodních standardů výkaznictví (IFRS) za čtvrt století ve výši 629 miliard rublů. V roce 2024 se Gazprom vrátil k zisku, ale jeho plynárenský byznys zůstal hluboce ztrátový. V prvním pololetí činily ztráty podle ruského účetního standardu 480,6 miliard rublů, píše web rosbalt.ru.
Po letošním prvním lednu se zastavil tranzit plynu přes Ukrajinu, což podle odhadů analytika BCS Ronalda Smithe znamená ztrátu dalších zhruba šesti miliard dolarů ročních příjmů. Ztráty ruské plynárenské společnost nepřímo dopadnou i na městskou pokladnu, v Petrohradu je Gazprom „doma“.
„Když Gazprom přišel do Sankt-Petěrburgu, bylo to prezentováno jako průlom do městského rozpočtu. To si pište – takový velký plátce daní! Nyní je snadné odhadnout, o kolik peněz severní metropole přichází. Snížený obrat teď ani nebudeme brát v úvahu. Jen daně činí nejméně tři miliardy rublů. A s největší pravděpodobností i více,“ píše Nikolaj Jaremenko, šéfredaktor RosBaltu a docent na Finanční univerzitě při ruské vládě.
Potíže s exportem plnu nakonec ovlivní i to, jak vypadá horizont města
Gazprom je Lachta Centr (mrakodrap, který se nachází v Sankt-Petěrburgu ve čtvrti Lachta na břehu Finského zálivu, pozn. red.). Loni, během veletrhu PMEF-2024, podepsalo město s Gazpromem dohodu o spolupráci při výstavbě dalších dvou mrakodrapů Lachta Centr 2 a Lachta Centr 3. Pro Gazprom je to velmi důležité. Přípravné práce na jejich výstavbě probíhají již delší dobu. Výška jednoho z nich by měla být 703 metrů, druhého 555 metrů. Rozloha budov bude 261 tisíc metrů čtverečních a 190 tisíc metrů čtverečních, uvnitř budou kancelářské a veřejné prostory.
Nyní se komplex „ Lachta Centr“ skládá z jedné věže vysoké 462 metrů a čtyř dalších budov o celkové ploše 570 tisíc metrů čtverečných. Po propouštění teď ale budou kanceláře poloprázdné. Efektivitu výstavby dalších budov bude podle expertů společnost v rámci úsporných opatření řešit.
Válka a sankce přinesou nakonec obrovský mínus v rozpočtu města a ještě více prázdných prostor v obchodních centrech.
Zenit Petrohrad v ohrožení
Kromě peněz, co nebudou a mrakodrapů, které asi taky nebudou, zasáhne propad exportu plynu i sport. Gazprom má jedno drahé neklíčové aktivum – fotbalový klub FC Zenit.
„Doufám, že Gazprom nyní výrazně sníží výdaje na fotbal a zejména na Zenit. Klub bude brzy žít v rámci svých možností, konečně se začne věnovat mládeži a přestane bezhlavě utrácet peníze za pořádání brazilských karnevalů,“ řekl k tomu Maxim Allanazarov, zástupce šéfredaktora Sport-Expressu.
Oficiální ruské zdroje tvrdí, že sankce Rusku nijak významně neškodí a že mu dokone prospívají. Je ale zjevné, že vedly ke zpomalení hospodářského růstu. Ruský bankovní systém se dokázal sankcím částečně přizpůsobit. Stále ale čelí omezením v mezinárodním zúčtování a přístupu na světové finanční trhy. Ruské společnosti se obtížně dostávají k vyspělým technologiím. Nastívá také exsodus vysoce kvalifikovaných odborníků z Ruska. Sankce ovlivňují i dostupnost dováženého zboží, což snižuje životní úroveň, zejména v souvislosti s potravinami a domácími spotřebiči.
„Nechtějí nás ponížit, chtějí si nás podmanit, chtějí řešit své problémy na náš úkor. Chtějí si nás podřídit svému vlivu. Nikomu v historii se to ve vztahu k Rusku nepodařilo a nikdy se to nikomu nepodaří,“ tvrdil ohledně první vlny sankcí po anexi Krymu v roce 2014 Vladimir Putin. Ta další, které byly na Rusko uvaleny po roce 2022, jsou ale zjevně tvrdší, než v Kremlu očekávali.