Premiér Babiš žije ve virtuálním světě. Není si vědom, že vláda nepomáhá živnostníkům, a odmítá výhrady, že mnohdy jejich podnikání likviduje. Nemluví pravdu, že jim stát kompenzoval ztráty a pomáhá malým firmám jako v řadě jiných zemí.
Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu další video v cyklu Pojď do mě, kde reagoval na dotazy nespokojeného podnikatele. „Jak dlouho budete likvidovat živnostníky, firmy, hoteliéry? To toho ještě nemáte dost? Rok máte nouzová opatření, je vám to … platný a vymýšlíte další krávoviny?“ ptal se poněkud jadrně pan Prokeš.
Vše jsme kompenzovali
„Já myslím, že jsme se snažili živnostníkům a podnikatelům vlastně kompenzovat ty ztráty. Je to celkově v rozsahu 300 miliard. Těch programů bylo strašně moc, odložilo se EET, snižovaly se daně, snižovali jsme daně i zaměstnancům,“ reagoval premiér, který nechápe, proč je pan Prokeš naštvaný.
„To, co jsme my dělali, dělali všude kolem nás, možná ještě přísněji, takže snad teď po Velikonocích se začne uvažovat o rozvolňování. Ty kompenzace byly, různé programy tam byly,“ ujišťoval Babiš.
„Pokud máte něco konkrétního, kde jste nespokojenej, nebo něco dopadlo na vaše podnikání, tak mi napište konkrétně a já vám sjednám schůzku s panem Havlíčkem. Určitě najdeme řešení, ale my jsme kompenzovali zaměstnance i živnostníky. Já nevím, o co jde, tak pokud chcete, napište a já vás nasměruju,“ uzavřel šéf ANO svoji reakci.
41 programů COVID
Tento typ mikromanagementu, kdy premiér sjednává osobní schůzky s kritiky vlády, mohl možná zapůsobit v počátcích komunikace na sociálních sítích. Dnes se už dávno vyčerpal a působí jen jako prázdné gesto. Absolvovat schůzku s ministrem vládní propagandy Karlem Havlíčkem je jen ztrátou času.
Havlíček stál u zrodu nepřehledné změti vládních programů COVID pomoci poškozenému podnikání, kterých je dnes neuvěřitelných 41. Sliboval nalít do ekonomiky 1,2 bilionu korun, přičemž realita zůstala daleko za očekáváním.
Tato pomoc zaostala často kvůli přílišné byrokracii, nevyhovujícím podmínkám pro mnohé malé firmy nebo příliš velkému zpoždění. Podle organizace Hlídač státu bylo k 26. únoru vyplaceno celkem 208 miliard korun, tedy 17 procent bombasticky avizovaného objemu státní pomoci.
Méně se vyplatilo na přímé nevratné podpoře státu i na nepřímé podpoře (snížení, odpuštění daní a odvodů). Skutečným propadákem jsou Havlíčkovy úvěrové programy či státní záruky na úvěry, které byly čerpány jen z 9 procent oznámené sumy.
V programech ANO se nikdo nevyzná
Roztříštěnost vládních programů kritizuje i koaliční ČSSD. „Tady se ukazuje jako nejúčinnější náš program Antivirus. V desítkách programů, které představili kolegové z hnutí ANO, se nikdo nevyzná a pořád se mění. Je to chaos. Zato Antivirus funguje a zachránil milion pracovních míst. To je prostě fakt,“ vymezila se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v rozhovoru pro deník Právo.
Zatímco v hodnocení projektů COVID z dílny ANO ministryně nepřehání, chvála programu Antivirus je faktem jen zčásti. Stovky tisíc pracovních míst jsou udržovány uměle a s koncem tohoto programu, který je pro státní pokladnu velmi náročný, prudce naroste nezaměstnanost.
Premiér Babiš nemluví pravdu, když srovnává státní pomoc živnostníkům a malým firmám s okolními zeměmi. Především neplatí jeho slib, že bude vláda kompenzovat 100 procent nákladů. Za předpoklady zůstane i aktuální změna, kdy džungli desítek programů COVID nahradí procentuální kompenzace ztrát firem.
Za hranou kompromisu
Hospodářská komora varuje, že nový kompenzační program jde za hranu snesitelného kompromisu a mnozí podnikatelé z něj naopak vypadnou.
„Zatímco evropská pravidla umožňují členským zemím kompenzovat ztráty mikrofirem do deseti zaměstnanců v částce odpovídající 90 procentům jejich ztrát a u ostatních podniků 70 procentům, vláda se rozhodla u českých podniků paušálně kompenzovat jen 60 procent ztrát. Nárok na kompenzaci vznikne jen těm podnikům, kterým meziročně klesl obrat alespoň o polovinu,“ uvádí komora v tiskové zprávě.
S prázdnou tak mohou vyjít ti podnikatelé, kteří se snažili aspoň částečně udržet svoje firmy v chodu, proti těm, kdo je museli uzavřít nebo jejich provoz zásadně omezili.
Druhou variantou je dotace na každého zaměstnance ve výši 500 korun denně. Záměr vlády vypočítávat kompenzace jen podle počtu zaměstnanců však podle průzkumu Hospodářské komory 98 procent podnikatelů z nejpostiženějších oborů nepovažuje za funkční a spravedlivý. Pro řadu odvětví je totiž charakteristické, že se v nich investuje do zařízení a nezaměstnávají mnoho pracovních sil.
Méně než třetina nákladů
Pokud se premiér dušuje, že vláda poškozené živnostníky a podnikatele kompenzovala, neladí to se zjištěním devíti podnikatelských svazů nejpostiženějších oborů (restaurace, bary, vnitřní sportoviště, služby, eventy, obchody). Většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů.
Mylné představy šéfa ANO o situaci živnostníků potvrzuje i zjištění agentury Bisnode A Dun & Bradstreet Company. Podle něj v roce 2020 pozastavilo podnikání téměř sto tisíc živnostníků, což bylo o 40 procent více než v předchozím roce.
„Vývoj pandemie covidu-19 není stále v České republice příznivý. Tuzemská ekonomika v uplynulém roce propadla, vyhlídky do budoucna jsou stále nejisté. Postiženy jsou celé segmenty podnikání, firmy se dostávají do existenčních problémů, což se také odráží mezi OSVČ,“ říká analytička agentury Petra Štěpánová.
Tento trend pokračuje i v letošním roce, kdy jen za leden a únor přerušilo podnikání více než 33 tisíc živnostníků. O čem by si asi pan Prokeš s ministrem Havlíčkem při schůzce sjednané premiérem popovídali? O počasí?