Evropský parlament v úterý držel minutu ticha za Dorotu Lalik, oběť polské protiinterrupční politiky. Poslanci vládní ultrakonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS), kteří tuto politiku tvrdě prosazují, svou soustrast projevit odmítli a nevstali. V Polsku se vzhledem k nedávnému úmrtí další ženy v souvislosti s interrupcí chystají protesty.
Polská vládní strana Právo a Spravedlnost v říjnu roku 2020 prosadila zpřísnění omezení potratů. Na podnět poslanců a poslankyň PiS o tom rozhodl Ústavní soud. Podle názoru strany totiž dosavadní předpisy porušovaly ústavní zásady respektování lidské důstojnosti a ochrany lidského života.
Polsko má nyní jedny z nejpřísnějších zákonů o potratech v Evropské unii. Umělé ukončení těhotenství je povoleno pouze v případě znásilnění, incestu nebo pokud je v ohrožení život těhotné ženy. Takové zhodnocení stavu tedy záleží na úsudku lékaře.
Přestože již v několikátém případě tato regulace selhala, europoslance z PiS nevyvedla ani tentokrát z jejich přesvědčení o její správnosti. Když europarlament povstal, aby prokázal soustrast a úctu oběti, členové ultrakonzervativní strany zůstali sedět.
33letá lékárnice Dorota Lalik byla v pátém měsíci těhotenství, když jí 21. května praskla voda, a tudíž se přihlásila do nemocnice papeže Jana Pavla II. v jihopolském městě Nowy Targ. Přestože jí mělo být původně řečeno, že není v ohrožení života, žena po třech dnech zemřela. Lékaři vzhledem k polským pravidlům o interrupci totiž čekali, až dítě zemře přirozeně. Dorota měla podle jejích příbuzných ležet s nohama nahoru, aby v sobě udržela vodu. Interrupci provedli až 24. května, když se Dorotin zdravotní stav začal prudce zhoršovat. Ještě téhož dne ovšem zemřela na septický šok a selhání více orgánů.
Podle polského pacientského ombudsmana Bartłomieje Chmielowiece došlo k porušení práv pacientky, včetně práva na „zdravotní služby odpovídající požadavkům současných lékařských znalostí, okamžité poskytnutí zdravotních služeb v případě ohrožení zdraví a život, zdravotní služby související s porodem, zdravotní služby poskytované s péčí řádného hospodáře“.
Smrt těhotné Doroty vyvolala v Polsku hněv, a to nejen proti vládním představitelům a zákonům, ale také proti lékařům, kteří v tomto případě příliš dlouho čekali. Poláci tedy na středu plánují protesty za práva na potrat, a to jak proti systému, tak proti lékařům.
Polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski v pondělí zdůraznil, že každá žena, jejíž těhotenství ohrožuje život nebo zdraví, má právo na interrupci. Oznámil, že jmenuje expertní tým, který má vypracovat konkrétní pokyny pro zdravotnická zařízení, jak postupovat v situacích, které se schylují k ukončení těhotenství.
Přestože jedním z hlavních záměrů strany Právo a Spravedlnost byla podpora porodnosti a odvrácení se od negativního demografického vývoje, dochází k přesnému opaku a v Polsku se rodí čím dál tím méně dětí. Podle průzkumu je hlavní příčinou klesající porodnosti právě rozhodnutí Ústavního soudu z října 2020 omezující práva polských žen na potrat. V zemi se zároveň zvyšuje počet nelegálních potratů.