V neděli ve tři hodiny odpoledne zamává Dánům z balkonu paláce Christiansborg, sídla dánského parlamentu a úřadu vlády v centru Kodaně, nový panovník Frederik X. (55). Stane se tak dva týdny poté, co jeho matka, královna Markéta II. (83), oznámila, že hodlá abdikovat. Nic podobného nečekali ani dánští experti na královský dvůr, tím méně běžní občané.

Na královnin silvestrovský projev reagovali šokovaně. Na síti TikTok se šířilo video, kde během oslav blížícího se nového roku křičeli: „A sakra!“ „To je lež!“ „To nemůže udělat!“ Její oznámení bylo o to překvapivější, že dosud dánští panovníci zůstávali na trůnu, dokud nezemřeli, což je běžná praxe i v sousedním Norsku a Švédsku. Navíc, jak napsal deník Dagens Nyheter (DN), sama Markéta II. se často nechávala slyšet, že zůstane, „dokud nenatáhne bačkory“.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Dánům tak po dvaapadesáti letech odchází milovaná panovnice a symbol země. „Byla naší kotvou, když foukalo. Naším svědomím v důležitých životních otázkách,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová v novoročním projevu. Přitom když se jednatřicetiletá Markéta II. ani ne den po smrti svého otce v lednu 1972 ujímala vlády, byla podpora monarchie slabá a ani budoucí královna – první žena na dánském trůnu po 585 letech – nevyzařovala jistotu ani autoritu, napsal DN.

Teď je situace úplně jiná. Královnina popularita se pohybuje kolem osmdesáti procent a po oznámení abdikace se reportéři a experti na královský dvůr předháněli v tom, kdo lépe vystihne její význam pro Dánsko. Tamní jazyková rada dokonce na začátku ledna zavedla nové slovo „oslnivá“, protože stávající přídavná jména nebyla dost příhodná. O oblíbenosti Markéty II. svědčí i každoroční oslava jejích narozenin, při které do královského paláce Amalienborg dorazí tisíce lidí, aby zamávali dánskou vlajkou a pogratulovali královně.

Mnozí ji považují za obratnou hlavu státu, která plnila své povinnosti z celého srdce, uvedl DN. Zároveň se proslavila kreativitou a uměleckým talentem. V 70. letech minulého století pod pseudonymem ilustrovala Tolkienova Pána prstenů. Vytvořila scénografie a kostýmní návrhy pro film, divadlo a televizní inscenace a má vlastní ateliér, kde maluje. „Bez možnosti vyjádřit svou kreativitu a používat fantazii, kterou jsem vždycky měla, bych asi těžko dobíjela baterky,“ řekla dříve pro deník Politiken.

Kromě toho je Markéta II. velmi vzdělaná. V Kodani studovala filozofii, v Cambridge archeologii, v Århusu, na pařížské Sorbonně a v Londýně politologii. Mluví plynně francouzsky, anglicky, švédsky a německy. Prošla také dobrovolným vojenským výcvikem u letectva.

Dále čtěte

Pustí na trůn Victorii? Švédové řeší, jestli není načase, aby i jejich panovník odstoupil

Poté, co dánská královna Markéta II. loni na silvestra oznámila abdikaci, začali Švédové řešit, zda není načase, aby i jejich…

V roce 1967 se provdala za francouzského diplomata Henriho Marie Jeana Andrého, budoucího dánského prince Henrika, kterého potkala během studií v Londýně. Svoji zamilovanost sama popsala jako vášnivou. „Najednou to ve mně vzplálo.“ Manžel stál vždycky v jejím stínu a těžce snášel, že se nikdy nestal králem. Nakonec ho přemohla demence a v roce 2018 zemřel.

Markétinu vládu neprovázely žádné velké skandály. Jediná „aféra“ se odehrála na podzim 2022, když čtyřem dětem svého mladšího syna Joachima odebrala královské tituly, napsal DN. V souladu se svým záměrem modernizovat monarchii chtěla vnoučatům umožnit, aby si vytvořila vlastní život. Jenže princ Joachim to nesl těžce a s matkou se veřejně pohádal. Královna pak přiznala, že netušila, jak se její rozhodnutí mladšího syna a jeho rodiny dotkne.

První signál, že by nejdéle vládnoucí žijící monarcha v Evropě mohl skončit, přišel loni v létě, kdy se královna jako silná kuřačka po 66 letech vzdala cigaret. Ke změně životního stylu se odhodlala po rozsáhlé operaci zad, kterou podstoupila zhruba před rokem. Zhoršující se zdraví je také jedním z důvodů jejího odchodu. „Čas běží a nemocí přibývá,“ vysvětlila v projevu, co ji přimělo zamyslet se nad předáním odpovědnosti mladší generaci.

Titul královna si chce ponechat i nadále, což znamená, že Dánsko bude mít královny dvě. Na rozdíl od své snachy Mary však nebude moci používat korunovační klenoty. Nastávající královský pár je rovněž velmi oblíbený. Průzkum dánského rádia z počátku letošního roku ukázal, že je mu nakloněno 84 procent Dánů. Cesta k popularitě však pro Frederika X. nebyla zrovna jednoduchá, napsal DN.

V mládí měl pověst rozmazleného pařmena. Kvůli zálibě v rychlých autech si vysloužil hanlivou přezdívku Turbo princ. Když mu bylo třiadvacet, nechal po silvestrovské oslavě řídit svou tehdejší přítelkyni s jednou promile alkoholu v krvi. Kvůli příliš rychlé jízdě i havaroval. Národ se pak pohoršoval nad představou, že by se jednou měl stát králem, když nedodržuje zákony.

Jeho obraz na veřejnosti se začal vylepšovat v roce 1995, kdy absolvoval politologii na univerzitě v Århusu. Poté studoval i na Harvardu a v Bostonu a na dánské univerzitě obrany. Dosáhl hodnosti plukovníka v armádě a u letectva a stal se velitelem námořnictva. Angažuje se v otázkách klimatu a běhá maratony. Během olympijských her v Sydney v roce 2000 se seznámil se svou budoucí manželkou, Australankou Mary Elizabeth Donaldsonovou, s níž má čtyři děti.

„Až nastane čas, budu kormidlovat loď,“ pronesl před dvěma lety, když jeho matka slavila půl století na trůnu. Určitě nečekal, že se na lodní můstek postaví tak brzy. Po abdikaci Markéty II. nebude mít Evropa po téměř dvou stoletích žádnou panovnici, všechny monarchie povedou králové.