Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Řekla to dnes novinářům a uvedla, že by už neměla dostatek sil na další mandát.

Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Předtím ve vysoké politice nepůsobila.

Do povědomí slovenské veřejnosti vstoupila Zuzana Čaputová poprvé v roce 2018, kdy oznámila kandidaturu na post prezidentky. Hlavní myšlenky její předvolební kampaně se točily okolo témat jako férovost, upřímnost a pozitivní přístup, nabízela změnu. Do čela země ji vynesl společenský pohyb, který na Slovensku vypukl po vraždě novináře Jána Kuciaka v únoru 2018. Odvážná právnička volby jasně vyhrála se ziskem přes 58 procent hlasů. Stala se nejmladší slovenskou hlavou státu a zároveň první ženou, která vykonává nejvyšší úřad v zemi. Předtím 14 let bojovala proti skládce ve městě Pezinok. Již čtyři roky klade ve své funkci důraz na vládu práva a staví se na stranu slabších. Ve středu 21. června oslaví padesátiny.

„Nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit, občanům, obyvatelům, Slovensku,“ pronesla Čaputová v roce 2019 ve své inaugurační řeči. Záhy po nástupu do úřadu objela země visegrádské čtyřky a také Francii, Německo, Rakousko a Ukrajinu, všude budila pozornost svou elegancí a přesvědčeným evropanstvím. Již v začátcích svého mandátu kritizovala Čínu za porušování lidských práv a k rezignaci vyzvala pracovnici ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou, obviněnou z kontaktů s kontroverzním podnikatelem Marianem Kočnerem. Střetla se i s expremiérem Robertem Ficem kvůli jmenování ústavních soudců.

V úřadu prezidenta neváhala Čaputová využít svých pravomocí tam, kde to bylo podle ní potřeba. Vloni v červnu takto vrátila sněmovně zákon o zvýšení finanční pomoci rodinám s nezaopatřenými dětmi v celkové výši 1,2 miliardy eur (29,4 miliardy korun). Výhrady měla k těm ustanovením zákona, která by měla vstoupit v platnost až od ledna 2023 a o kterých sněmovna rozhodla spolu se zbylými opatřeními ve zrychleném režimu. Autor zákona, tehdejší ministr financí Igor Matovič, prezidentku za tento krok kritizoval.

Nynější úřednická vláda na Slovensku, kterou Čaputová jmenovala v polovině května po rezignacích několika ministrů v končící vládě premiéra Eduarda Hegera, podle politologů dokládá její liberální a prozápadní kurz. Noví ministři nemají vazby na současné parlamentní strany a jsou to zkušení odborníci. Za symbolické je možné považovat i výběr nového premiéra, jímž se stal vůbec poprvé zástupce maďarské menšiny. Podle odborníků Čaputová míří na střed společnosti a snaží se vyhnout extrémům. Za rozhodnutí jmenovat úřednický kabinet ji ostře kritizoval opět Fico, který je předsedou nejsilnější slovenské opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Na začátku své vlády se Čaputová těšila přízni slovenského lidu, která začala časem upadat, nyní opět roste. Podle průzkumu agentury AKO z dubna 2020 jí věřilo až 83,5 procenta Slováků, o dva roky později v červnu 2022 nebyla podle průzkumu agentury Focus poprvé od svého zvolení prezidentkou v čele žebříčku a důvěřovalo jí už pouze 42 procent dotázaných. Předběhl ji předseda strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Peter Pellegri, kterému důvěřovalo 44 procent dotázaných. V průzkumu agentury AKO z letošního dubna je ale s prací prezidentky spokojeno 55,8 procenta voličů, tedy o 0,5 procenta víc než vloni.

Před prezidentskými volbami v roce 2019 vedla Čaputová nekonfrontační kampaň. „Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost,“ tvrdila například. Zastánkyně lidských práv a ochránkyně životního prostředí své zájmy a zkušenosti promítla do svého volebního programu a kampaň si odpracovala sama s pomocí dobrovolníků. Volby označila za volání lidí po změně. V prvním kole voleb získala 40,6 procenta hlasů oproti 18,7 procenta svého soupeře Maroše Šefčoviče, ve druhém pak zvítězila nad Šefčovičem v poměru 58,4 ku 41,59 procenta hlasů.