KOMENTÁŘ / Náš bývalý pan prezident cosi říkal o slimáčcích a kapustičce a akcentoval kapustičku jako vzácný zdroj, zvlášť když je slimáčků hodně. Mohli bychom tuto jeho politologickou úvahu dále rozvést. Vývoj může být takový, že nejdřív si jdou slimáčci po krku (pokud nějaký mají) a pak k sobě začnou lnout. To se teď děje se slimáčkem nazvaným Trikolora.
Zuzana Majerová na Parlamentních listech 18. dubna odpovídá na otázku, jak to mají s Andrejem Babišem. Za jeho vlády ho kritizovali a dnes spíš k hnutí ANO „konvenují“, zazní v dotazu.
„Ano, máte pravdu,“ objasňuje Majerová. „Ještě před sněmovními volbami v roce 2021 jsme říkali, že Babiš je za osmnáct a Fiala bez dvou za dvacet. Jenže praxe Fialovy vlády je tak nestoudně šílená, že jsme svůj názor korigovali. Můj kolega první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek v téhle souvislosti používá hezkou metaforu s vařením polévky. Můžete si sice vysnít polévku přímo s božskou chutí, ale uvařit ji můžete pouze z toho, co máte doma. Stejné je to s naší politickou scénou.“
Majerová také říká, že se snaží „v rámci opozice spíše obrušovat hrany a spojovat“ a tak dále. Stejně se prý neví, jestli bude Babiš v roce 2025 ještě chtít bojovat o premiérskou funkci.
Pokud jde o SPD, tam jsou námluvy v plném proudu.
„Vzpomenete si ještě, k čemu SPD a Trikoloru vyzýval bývalý prezident Václav Klaus už před sněmovními volbami v roce 2021? Ano, ke spolupráci. Jenže tehdy to kvůli problematickým osobním vztahům mezi předsedy SPD a Trikolory nešlo. Namísto toho Václav Klaus mladší domluvil ‚koalici‘ se Svobodnými a Soukromníky. A pak rezignoval,“ hází předsedkyně problémy minulosti na svého předchůdce.
Vysvětluje toho tam víc, ale to není důležité. Slimáčkům je totiž všechno jedno, hlavní je strategie, jak se dostat ke žrádlu. Autentická pravice a babišovský improvizační chaos spolu s vlastenecko-zatuchlým hulákáním se dají slepit docela dobře. Jde o to vyškrábat se někam na výsluní, aspoň k nějakému státnímu příspěvku, s hlubšími myšlenkami to nemá nic společného. Moc by jistě byla ještě žádoucnější, ale lepší něco než nic.
V podstatě je jedno, jaké údajné ideje tyhle útvary hlásají. Spojuje je technologie, totiž frustrované ještě víc frustrovat, slibovat něco, co se nedá splnit (protože některé sliby se navzájem vylučují) a najít nepřítele. Nepřátel je hodně: každá vláda, ve které nejsou, Brusel, migranti, imunologové, nově též domnělí váleční štváči, přesněji tedy ti, co nechtějí nechat vyvraždit Ukrajince. Okecávání, jak je někdo napravo a nalevo a vlastenecký a podobně, jsou jen takové chatrné kulisy. Žádný systém myšlenek tam nenajdeme, jen fráze.
Představa vlády, kde by seděly „osobnosti“ z ANO, SPD, Trikolory a PRO, je jako z hororu. Přinejlepším by to dopadlo tak, že bychom se ještě víc zadlužili, země zaostala a mezinárodně se ztrapnila. Jak by to dopadlo v nejhorším možném případě, si radši nebudeme ani představovat.