Jde o takzvanou Šlachtovu zprávu, tj. „čtyřicetistránkový text plný odposlechů z vyšetřovaných kauz“, především z případu Vidkun. Název je ovšem nepatřičný z jednoho zásadního důvodu: Pan Kubice dosud žije.

Zpráva, tedy přesněji řečeno zatím jen některé informace, prosvištěly z vyšetřování do médií obvyklým tunelem, osvědčeným už v minulosti, kdy tu ještě vévodilo Virtuální ministerstvo Pravdy a Lásky, lidé jako Martin Fendrych, Jaroslav Spurný, Sabina Slonková a další. Pan Babiš a jeho lidé dovedli všechno k dokonalosti. Pan Babiš už na to zjevně má vypracován systém informátorů, vykazující známky jisté organizovanosti: Článek v MF Dnes vznikl „podle informací… ověřených z několika na sobě nezávislých zdrojů“.

Soudě z toho, co MF Dnes zveřejnila, jde o záznamy z klábosení dvou strýců (jistěže vysoce postavených) v jedné olomoucké hospodě, které pořídili úředně pověření a profesionální whistlebloweři z útvaru plukovníka Šlachty. Další profesionální whistleblowerka z MF Dnes Adéla Paclíková uvádí, že proti hlavním autorům policejní reorganizace – prezidentu Tuhému, jeho náměstkovi Laubemu či ministru vnitra Chovancovi – detektivové nemají přímý důkaz a stavějí jen „na provázaných rozhovorech jiných lidí“.

Dodávám, že zpráva byla určena pro komisi, jejíž jednání je neveřejné, a bude teď, před krajskými volbami, takto po částech pronikat na veřejnost, čímž ovlivní jejich výsledek.

Strýcové si povídali, že Šlachta končí, jeden se chvástal, že když nastupoval, dostal za úkol Šlachtu odrovnat, a že Laube je personálně Number One v policii. Pan plukovník Šlachta z toho podle slov whistleblowerky chce dokázat, že za policejní reorganizací jsou zájmy byznysmenů a policejních špiček.

Když těsně před volbami na jaře 2006 dejme tomu unikla do médií Kubiceho zpráva, napsal jsem o tom na svých Událostech toto: „Nemohu uvěřit, že politického cíle, jakkoli žádoucího, se dá dosáhnout prostředky, nad jejichž korektností se vznáší otazník.“ Podotýkám, že tehdy šlo o možnost, že se českým premiérem stane Jiří Paroubek. Byl bych to tehdy považoval za katastrofu a svůj názor jsem dodnes nezměnil.

Nad manýrami mediální sekce Babišova impéria se ovšem nevznáší žádný otazník, ale čtyři vykřičníky: Jde o to ovlivnit v jeho prospěch volby – a to nejen ty bezprostředně následující (do krajských samospráv a do Senátu), ale i ty další, na nichž záleží nejvíc, volby do Poslanecké sněmovny.

Připomínám ještě, že akci „Šlachtova tajná zpráva“ předcházel pokus babišovců prosadit se v Policii ČR a že Babiše přitom nepřímo podporovali lidé z vedení ÚOOZ, státní zástupci z Olomouce a novináři z Respektu a Aktuálně.cz (samozřejmě že ne všichni). O Babišových novinářích samozřejmě vůbec nemluvím.

A jen na okraj podotýkám, že případný výrazný Babišův úspěch v nadcházejících třech volbách považuju za katastrofu nesrovnatelně větší, než by bylo bývalo Paroubkovo vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny z roku 2006. A to už je co říci.

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.