Z ukrajinských území, která ještě nedávno byla nebo stále jsou okupována ruskou armádou, přicházejí stále znepokojivé zprávy. V osvobozené části Charkovské oblasti se po odchodu ruských jednotek našlo v různých městech a obcích deset mučíren, řekl v dnešním nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Institutu pro studium války navíc ruské úřady umisťují nejméně 125 dětí z Doněcké oblasti v ruských rodinách.
V osvobozené části Charkovské oblasti se po odchodu ruských jednotek našlo v různých městech a obcích deset mučíren, řekl v dnešním nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbil zjistit totožnost všech, kteří takové zlo na Ukrajině páchali.
„Mučení bylo na okupovaném území rozšířenou praxí,“ řekl Zelenskyj. Jako příklad uvedl železniční nádraží v obci Kozača Lopaň, v jehož sklepě takzvané lidové milice mučily Ukrajince elektrickým proudem.
Na případ v neděli 18. září upozornila i prokuratura Charkovské oblasti, podle níž na nádraží docházelo k „nelidskému mučení“. Okupanti použili starý ruský polní telefon s generátorem, na který připojili elektrické kabely, jejichž konce připnuli na vyslýchané oběti. Vyšetřovatelé už „identifikovali jednotlivce, kteří pracovali pro představitele agresora a probíhají opatření k jejich trestnímu stíhání“, napsala prokuratura.
Zelenskyj v projevu také uvedl, že pokračují práce na provizorním pohřebišti v Izjumu, kde se našlo na 450 těl. Do sobotního večera odborníci exhumovali z hromadného hrobu 59 těl, z toho bylo 17 vojáků a 16 mužů a 27 žen z řad civilistů. Většina z nich nese podle znalců stopy násilné smrti, uvedl dnes na telegramu gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v sobotu vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v Izjumu k urychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese.
Další šokující informací je zpráva Institutu pro studium války. Ruské úřady podle něj oznámily umístění 125 dětí z Doněcké oblasti, které označují za sirotky, do ruských rodin. V mnoha případech pravděpodobně došlo k oddělení sourozenců. Děti navíc získaly ruské občanství.
Institut pro studium války připomíná své dřívější upozornění, že násilné přemisťování dětí z jednoho místa na druhé „s úmyslem zcela nebo částečně zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“ je porušením Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Informace, že z okupovaných území mizí děti, které pak končí v ruských rodinách, se objevují od počátku války.