Ministr Havlíček vystupuje jako odborník a úspěšný podnikatel. Když Miloš Zeman jmenoval nové ministry, popřál jim: „Nenechte se otrávit těmi, kdo jenom kritizují, jenom pokřikují, ale sami v životě nic nedokázali.“

To je samozřejmě výzva se podívat, co někteří dokázali. Pohled na život a dílo Karla Havlíčka, nového ministra průmyslu a obchodu, ovšem není tak potěšující, jak by se podle různých oficiálních vyjádření zdálo.

Sondu do minulosti této osobnosti teď spustil Jiří Štický v časopise Reportér (Insolvence, dotace, kmenové buňky. Obchody pana ministra. 2. 6. 2019, online ZDE. ) Je tam vyjmenováno několik pozoruhodných milníků Havlíčkovy podnikatelské dráhy. Ocitujme aspoň jednu záležitost, která skutečně nepůsobí moc dobře. Protože tam jde o obchod s důvěrou lidí, kterým jde o život a jsou ochotni pro svou záchranu udělat a obětovat ledacos.

Když Havlíčkovi nevyšlo podnikání s firmou vyrábějící umělý kámen, dal se se společností Sindat na výrobu a použití kmenových buněk. Článek cituje Havlíčkův rozhovor pro Hospodářské noviny, z roku 2011, kde Havlíček mluví léčbě kmenovými buňkami a že je nachystána stovka pacientů s pohybovými problémy a po úrazech.

Pět firem holdingu SinBio potom začalo působit v najatých prostorách v budově Inovačního biomedicínského centra (IBC), která patřila Ústavu experimentální medicíny akademie věd ČR. „Jedna firma Havlíčkem řízeného holdingu měla chystat léčbu kloubů, druhá hojení ran, třetí vytvářet nanovlákna, čtvrtá v přízemí objektu připravovat kmenové buňky pro psy a koně a pátá kultivovat v prvním patře buňky lidské. Tou pátou, klíčovou společností pro přípravu lidských kmenových buněk, byla společnost Bioinova.“

Lékařka a senátorka Eva Syková měla dodat know-how a soukromý investor zajistit peníze. „V roce 2012 získala Bioinova státní souhlas ke klinické studii a použití kmenových buněk u pacientů trpících amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). … Hlavním cílem studie na necelé třicítce nemocných ALS bylo zjistit, zda jsou buňky bezpečné, a až poté, zda mají jakýkoliv účinek.“

Podle zákona by takové testování na lidech mělo být bezplatné. Reportér ale uvádí: „To, co ve skutečnosti následovalo, je již zčásti známé díky dvěma reportážím pořadu Reportéři ČT popisujícím ‚obchody s nadějí‘. Spíše to celé vypadalo jako marketingová studie a vybírání peněz od na smrt nemocných lidí.

„Ze svědectví tehdy ještě žijících nemocných s ALS, pozůstalých a korespondence zveřejněné v těchto reportážích jasně vyplynulo, že část z nich musela za zařazení do studie zaplatit. Obvykle sto padesát tisíc za jednu dávku buněk. Formálně šlo ovšem o ‚dar‘ – a to na výzkum kmenových buněk do nadace personálně propojené s profesorkou Sykovou a Bioinovou.“

Kdo nedal takzvaný dar, žádné buňky nedostal. Profesorka Syková mluvila v médiích o nadějných výsledcích. Spolek Buněčná terapie zveřejňoval na svém webu líčení toho, jak aplikace buněk pomohla ke zlepšení stavu konkrétních pacientů s přerušenou míchou a smrtelně nemocným ALS. „Po odvysílání první reportáže ‚příběhy pomoci‘ se skutečnými jmény a fotkami zmizely.“

Pacienti, žijící často jen z invalidního důchodu, neměli oněch 150 tisíc na jednu dávku, takže si hledali sponzory. Profesorka Syková se hájí, že neměla sílu smrtelně nemocné zájemce odmítat. „Ve svých opakovaných příspěvcích na webu Parlamentní listy uvedla, že peníze na výzkum a vývoj kmenových buněk musela shánět, protože investoři v Bioinově – mezi něž patřil konglomerát SinBio spojený s dnešním ministrem Havlíčkem – nesplnili sliby a nepřinesli do projektu slíbené prostředky.“

Dnešní ministr Havlíček ovšem vidí problém na straně Sykové. „Soukromí investoři plnili přesně svoje povinnosti a do společnosti dali do roku 2015 skoro šedesát milionů. Produktově to byl dobrý projekt, ale od počátku tam byla velká míra naivity ústavu a akademie věd, jak podnikat,“ cituje ho Reportér.

Vedení akademie věd nechalo za dobu od roku 2013 do počátku roku 2016 provést kontrolu a podle ní Syková a další lidé manažersky i eticky selhali, protože jednali spíš v zájmu soukromé firmy než veřejné instituce. Firmy spojené s Havlíčkem prý třeba využívaly nákladné čisté prostory, ale platily za standardní. Některé drahé přístroje nakupoval ústav, ale využívala Bioinova.

Havlíček s tím ale nesouhlasí a prý jsou v auditu nesmysly. Článek nicméně cituje bývalého šéfa Ústavu molekulární genetiky AV ČR a profesora imunologie na Přírodovědecké fakultě UK Václava Hořejšího. Podle něj není stále v oboru kmenových buněk téměř nic na dohled klinickému využívání. Tuto záležitost vidí jako snahu rychle potvrdit účinek léčby a získat peníze z veřejného zdravotního pojištění. To se nepovedlo, tak bylo třeba shánět platící zákazníky.

V rozhovoru publikovaném na serveru ihned.cz 2. 6. 2016 Hořejší uvedl: „V žádné dosud provedené klinické studii nebyla dosud jednoznačně prokázána jakákoli účinnost, opak tvrdí pouze několik metodicky problematických studií. Pozitivní výsledky jsou pouze u některých experimentálních studií na zvířatech – myších nebo potkanech.“

K tomu, zda bylo chybou nechat si za takovou „terapii“ platit, říká: „Slovo ‚chyba‘ je v tomto případě příliš slabé. Nikoho z našeho ústavu by něco takového ani nenapadlo.“

Karel Havlíček se podílel na zvláštní věci. Ale co, prezident Zeman přece říkal: „Nenechte se otrávit těmi, kdo jenom kritizují, jenom pokřikují, ale sami v životě nic nedokázali.“